Když je to možné, snažím se svůj text propojit s hlavním tématem vydání. Někdy to jde líp, někdy hůř, někdy vůbec. Tentokrát to šlo. Tématem je psychohygiena, což je způsob, jak si očistit duši a mysl.

Je to něco přes rok, kdy jsem prodělala sedmitýdenní ozařování nádoru na mozku následované urgentní operací, která mi zachránila život. Zůstala mi však po ní zhoršená rovnováha a špatná koordinace pohybů na pravé straně.

Na začátku října byl naším Hostem pod Parapletem herec Jan Cina. Na Centrum Paraple si udělal čas i přesto, že v té době podle svých slov pracoval na tři sta procent. Kalendář měl nabitý divadelními představeními, natáčením, a hlavně tanečními tréninky na StarDance. O to víc si vážíme, že na rozhovor přišel.

Původně jsem chtěla psát o volbách, ale strašně jsem se u toho rozčílila a nevyšlo z toho nic pěkného. Když jsem rozčílená, tak mi pomůže jedině moje morče Karamel. Karamel je nejlepší přítel člověka.

Konečně nám skončila škola a začínají prázdniny. Konečně! Jen kdybychom mohli k moři. Ale já jezdím na tábor, kde se cítím docela jako u moře. Je to vodácký tábor, na kterém obden jezdíme na Vltavě a mezi tím stanujeme a hrajeme hry.

Elektrický vozík k životu používají ti, kteří jsou na tom pohybově nejhůř. Někdo se s pohybovým omezením narodil, jiný ho získal třeba úrazem. Ríšovi po narození chvíli trvalo, než pochopil, že nebude bruslit jako Jarda Jágr.

V dnešním psaní se mám držet hlavního tématu, ale říkám si, proč už není nějaké veselejší. Proč TRAUMA? No jo, dobrá, zažila jsem také velké trauma a trápí mě i teď. Je to strašné.