Návrat k přirozenosti i ve výživě

Sdílet článek

Přirozenost. Toto slovo se bude v následujícím textu skloňovat velmi často a ve všech pádech. Proces vertikalizace zmiňovaný v hlavním článku tohoto vydání lze vnímat jako určitý návrat k přirozenosti, k přirozenému stavu, v užším smyslu k přirozené poloze těla, alespoň v takové míře, v jaké je to u konkrétního člověka s poškozením míchy možné. 

Vzpřímený stoj, případně sed, je pro člověka zcela přirozená poloha. V důsledků míšní léze je však tato přirozenost porušena. Lidé ji ale často narušují i z vlastní vůle, a to i v případě, že mají na vybranou – vědomě či nevědomě, pravidelně, někdy i každodenně.

RESPEKTUJEME PŘIROZENOST?

Oblastí, ve kterých v dnešní moderní společnosti nerespektujeme přirozenost, je více. Mezi ty nejzásadnější patří spánek, pohyb a strava. 

Stejně jako při procesu vertikalizace po poškození míchy bychom se měli také v celkovém kontextu našeho života vracet k jeho základním aspektům a respektovat podstatné zákonitosti. Nazvěme to cesta ke kořenům

Kromě pohybu, který je zcela přirozenou součástí života, bychom měli uznávat také životně důležitou potřebu spánku a kvalitní výživy. Je dobré svou pozornost zaměřit pouze na to, co je v naší moci ovlivnit a neplýtvat energií na to, co ovlivnit nemůžeme.

VÝŽIVA

Důležitá součást života

Výživa patří mezi základní biologické potřeby a představuje důležitou součást našeho životního stylu. Nejde přitom pouze o energetickou hodnotu stravy, ale také o její kvalitu. Obě tato hlediska mají přímý vliv na naše zdraví. 

Existuje více různých stylů stravování a nespočet módních diet. Proto může být občas obtížné vyznat se v tom, co je správné a co ne. 

Problematika výživy však není zase tak složitá, jak se z ní mnozí za účelem výdělku snaží udělat. Jde především o to zorientovat se v potřebách vlastního těla, naslouchat mu a zjistit, co mu dělá dobře a co mu naopak nesedí.

Každý jsme jiný

Každý máme různý životní styl, zaměstnání, vstáváme a chodíme spát v odlišnou dobu, máme jinou míru fyzické aktivity. Také máme různé chuťové preference a sílu trávení. A to vše jasně směřuje k tomu, že všichni nemůžeme jíst shodně. Počet jídel za den i jejich načasování a stejně tak složení jídelníčku má být založeno na individuálních potřebách každého z nás. 

Zlatá střední cesta

Ani ve výživě není výhodné používat černobílé myšlení, cílem je najít zlatou střední cestu. Přestože si vyhovující styl stravování musíme najít každý sám, lze popsat určitá univerzální pravidla, která nám mohou ukázat směr. Tyto základní body vychází z přirozených potřeb a biorytmů našeho organismu.

Správné načasování a pravidelnost 

Náš trávicí trakt není připraven přijímat, a především dobře trávit potravu a zpracovávat přijaté živiny kdykoli v průběhu dvaceti čtyř hodin. Pro člověka je přirozené jíst během dne, nikoli pozdě večer nebo v noci, to je důležité pravidlo číslo jedna. 

Respektování této přirozenosti je obtížné pro lidi pracující v režimu nočních směn. Směnný provoz je problematický už jen z hlediska narušení spánkového cyklu, což může mít z dlouhodobého hlediska velmi negativní dopad na zdraví. Pro člověka je totiž přirozené spát, když je tma a být vzhůru, když je světlo. Stejně tak příjem stravy má probíhat v průběhu dne, kdy jsme aktivní a přijatou energii využijeme na různé činnosti. 

Ať už jíme dvakrát, třikrát nebo pětkrát denně, mělo by to být každý den v podobný čas, to je důležité pravidlo číslo dvě. Pravidelný režim je pro správné fungování organismu nezbytný. Největší jídla (zpravidla snídaně, oběd a večeře) je výhodné konzumovat v určitých časových úsecích v rámci dne. Rozmezí pro snídani může být mezi sedmou a devátou hodinou, pro oběd mezi jedenáctou a čtrnáctou hodinou a pro večeři mezi sedmnáctou a devatenáctou hodinou. Tato doporučená rozmezí je třeba brát jako orientační, každý si je může nastavit individuálně tak, aby se cítil dobře. Dobrým pravidlem je nejíst po dvacáté hodině, protože tím narušujeme započetí procesu regenerace a také kvalitu spánku.

Časové rozestupy mezi jídly

Mezi další důležité pravidlo patří nejíst takzvaně preventivně, tedy v dobu, kdy náš žaludek ještě není zcela vyprázdněn po předchozím jídle. Sice je pravda, že je vhodné předcházet velkému „vlčímu“ hladu, v jehož důsledku se už nedokážeme ovládnout a přejíme se, to ale neznamená, že máme jíst, když ještě hlad nemáme vůbec. Pro naše tělo je to velmi zatěžující.

Pocit prázdného žaludku, mírný hlad a zdravá chuť k jídlu je tím správným důvodem přijmout nový zdroj energie a živin. Toto pravidlo nás může dovést k tomu, že vynecháme svačiny. Pokud jsou hlavní jídla vyvážená a dostatečně vydatná a jejich načasování je dobré, často se ukáže, že svačiny opravdu potřebné nejsou. 

Pravidelný a dostatečný pitný režim

Voda je přirozenou součástí všech živých organismů a život by bez ní nemohl existovat. U člověka tvoří nadpoloviční většinu tělesné hmotnosti. Bez vody je naše tělo schopné přežít maximálně sedm dnů. Vodu přijímáme v podobě pitné vody a nápojů, ale i skrze některé potraviny. 

Potřeba příjmu tekutin je pro člověka nejvyšší přirozeností. Na dostatečném příjmu tekutin přímo závisí naše zdraví. 

Ideální tekutinou pro lidský organismus je čistá neperlivá voda, která by měla tvořit minimálně dvě třetiny denního příjmu tekutin. Pro zpestření ji můžeme doplnit minerální vodou nebo neslazenými bylinnými a ovocnými čaji. 

Důležité je pít průběžně během dne a předcházet pocitu žízně, který už značí mírnou dehydrataci organismu.

Vyvážená a pestrá strava

Vyvážená strava poskytuje našemu tělu energii a všechny potřebné látky pro jeho fungování, růst a regeneraci, tedy:

makroživiny (hlavní živiny): sacharidy, bílkoviny, tuky

mikroživiny: vitamíny, minerálnílátky, stopové prvky

vlákninu

vodu

Všechny tyto složky stravy mají v organismu důležité a unikátní funkce. Proto je naše tělo potřebuje přijímat každý den a žádná nemůže být nahrazena jinou. 

Ve vyváženém a pestrém jídelníčku nejsou vynechávané žádné skupiny potravin. Vyřazení některé z nich (např. obilovin či luštěnin, tedy sacharidů) se po nějaké době negativně projeví na našem zdraví. 

Vyvážený jídelníček obsahuje zdroje všech hlavních živin, čímž je zajištěn i příjem důležitých vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny.

Nezpracované a minimálně zpracované potraviny jako základ jídelníčku

Návrat k přirozenosti znamená také návrat k minimálně průmyslově zpracovaným potravinám. Základ naší každodenní stravy mají tvořit potraviny nezpracovanépotraviny jen minimálně průmyslově zpracované. Naopak potraviny vysoce průmyslově zpracované mají tvořit co nejmenší část.

Průmyslově zpracované potraviny

Potraviny průmyslově zpracované jsou vyrobené zpracováním základních potravinových surovin. Účelem průmyslového zpracování je zjednodušit a zlevnit jejich výrobu, skladování, přípravu a zároveň upravit chuť. 

Ultrazpracované potraviny zpravidla obsahují velké množství energie, přidaných cukrů, nekvalitních tuků, soli a potravinářských přídatných látek (aditiv, tzv. éček). Právě tyto složky jsou spojovány se vznikem civilizačních onemocnění, jakými jsou obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, rakovina ad.

Společný cíl

Cílem nás všech by mělo být významně omezit konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, které organismus vlastně k ničemu nepotřebuje. Naopak, takové potraviny pro něj nejsou přirozené, nepřiměřeně ho zatěžují a mohou dříve či později způsobit i různě závažné zdravotní problémy zkracující život a snižující jeho kvalitu. 

Přestože nabídka průmyslově zpracovaných potravin je dnes ohromná, navíc podporovaná reklamou, stále jsou na trhu dostupné potraviny, které mají vysokou výživovou hodnotu a jsou pro náš organismus prospěšné. Jedná se o potraviny nezpracované a jen minimálně zpracované. Ty mají tvořit 90 % jídelníčku. Pokud zbylých 10 % vyplníme méně zdravými „chuťovkami“, je to v pořádku a zdravotních problémů se nemusíme příliš obávat.

Nezpracované potraviny

ovoce a zelenina

čerstvé houby, žampiony

brambory, batáty

luštěniny

obiloviny, ovesné vločky

maso, ryby

vejce

mléko, smetana

ořechy, semena

Minimálně zpracované potraviny

kysané mléčné výrobky a sýry (zpracované mléko)

máslo (zpracovaná smetana)

mražená a nakládaná zelenina a luštěniny (zpracovaná zelenina a luštěniny)

ovocná marmeláda, kompot (zpracované ovoce)

čerstvý chléb apod. (zpracované obiloviny) 

studené nebo vařením, pečením či jinými technologiemi upravené čerstvé suroviny (zelenina, maso, mléko, vejce, luštěniny, ovesné vločky, brambory, ořechy apod.)

Ultrazpracované potraviny

trvanlivé sériově vyráběné balené běžné pečivo a jemné pečivo (buchty, záviny apod.)

sériově vyráběné nebalené jemné pečivo (koblihy, dorty, croissanty apod.)

sladké balené pochutiny (tyčinky, sušenky, bonbony, zmrzlina, kukuřičné a jiné lupínky apod.)

slané balené pochutiny tzv. snacky (brambůrky, slané tyčinky, ořechy v těstíčku apod.)

slazené nápoje

produkty z mletého masa (masové koule, rybí a masové nugety apod.)

produkty ze sekundárně zpracovaného masa (šunka, paštika, párky, klobásy apod.)

instantní nudle a polévky

zmražená jídla a polotovary 

konzervované potraviny a polotovary

fastfood (hamburgery, nugety, hranolky, nápoje, dezerty apod.)

Sdílet článek
Aktuality

Centrum Paraple je obecně prospěšná společnost založená Zdeňkem Svěrákem a občanským sdružením Svaz paraplegiků. Od roku 1994 pomáháme lidem na vozíku po poškození míchy a jejich rodinám zvládnout těžkou životní situaci.

Jsme oporou pro ty, kteří právě ochrnuli po úrazu nebo nemoci, i pro ty, kteří tak žijí už dlouho, ale narazili na problém, se kterým si nevědí rady. Pomáhat můžeme jen díky solidaritě tisíců lidí, kteří naši činnost podporují. Pokud i vy věříte v potřebu solidarity a vzájemné pomoci, přidejte se k nám.

Naše činnost je přibližně z 50 % financovaná z darů fyzických a právnických osob. Darované finanční prostředky dále nerozdělujeme příjemcům, využíváme je k financování přímých služeb, pomoci a péče o své klienty s poškozením míchy.

Napište nám
Bezplatná objednávka tištěného Magazínu Paraple.

Každý rok vám ve schránce přistanou čtyři výtisky.