Dekubity a jejich prevence jsou téma, se kterým se určitě opakovaně setkáváte. Možná máte osobní zkušenost nebo znáte někoho, kdo jimi trpí. Nebo jste o nich četli na stránkách našeho magazínu či o nich byli informováni při pobytu v Parapleti. Vzhledem k tomu, o jak závažný a ohrožující problém jde, přinášíme toto téma znovu.

Dekubit není jen problémem kůže. Ve chvíli, kdy je hluboký a lokalizovaný blízko kosti nebo kloubu, může způsobit jejich zánět. Pak je – v opravdu závažných případech – řešením jejich odstranění (např. kyčelního kloubu). Další a asi nejzávažnější možnou komplikací je celková sepse organismu, která může končit i smrtí.

Efektivním a nejdůležitějším způsobem léčby dekubitů je odlehčování postiženého místa a převazy speciálními materiály.  

Odlehčováním je myšleno plné odlehčení postiženého místa. V případě dekubitu například v sedací oblasti to znamená úplné odlehčení vleže, bez zatěžování v sedu, tudíž velké omezení v běžných denních činnostech. Každé zvýšení tlaku na dekubit ho totiž zhoršuje!    

Dekubity jsou závažné a ovlivňují nejen nemocného, ale i osoby v jeho okolí. Nejedná se pouze o zdravotní problém, nabourávají i sociální stránku života. Léčba dekubitů je dlouhodobá, omezuje soběstačnost a zvyšuje závislost na péči. 

Představte si běžný den člověka, který je bez dekubitu, nepotřebuje asistenci (nebo jen minimální), dochází do zaměstnání, věnuje se koníčkům. Najednou tento člověk nemůže pracovat, pečovat o domácnost a zastávat činnosti, na které je zvyklý. Samozřejmě jsou ovlivněny i jeho zájmové činnosti, jako je sport apod. Tento obraz je pochopitelně velmi nepříjemný, ale v tu chvíli není jiné řešení.

Podpora okolí v období léčby dekubitu je nezbytná. Důležité je tedy požádat o pomoc při zajištění každodenní péče, proto doporučujeme využít také služeb domácí zdravotní péče (homecare) a osobní asistence.

Léčbu dekubitu neodkládejte. Čím dříve s ní začnete, tím dříve dekubit vyléčíte.

Ovšem vůbec nejlepší je, pokud dekubit prostě nevznikne. Proto je tak důležité dodržovat několik preventivních zásad při ochranně kůže. Připomeňte si je s námi dále v článku.

CO JE DEKUBIT A JEHO TYPY

Dekubit je poškození tkáně tlakem. Tkáň se neprokrvuje, je neokysličená. Při déletrvajícím tlaku dochází následně k jejímu rozpadu. 

Nejvíce ohrožená jsou takzvaná predilekční místa, což jsou místa, kde je kost nebo kloub těsně pod kůží. Jedná se zejména o paty, kotníky, kolena, kyčle, sedací hrboly, křížovou kost, lokty, lopatky a zadní část hlavy.

Ve chvíli, kdy na kůži vidíte začervenalé místo, na kterém začervenání ihned nemizí, jedná se již o první stupeň dekubitu. Ten můžete ještě poměrně dobře ovlivnit tak, aby se poškození nezhoršovalo. 

Zásadní je začervenalé místo odlehčit a vyloučit veškerý tlak. Dále zjistit, proč začervenání vzniklo, a odstranit příčinu a kůži důkladně promazávat. S dalšími stupni už to tak jednoduché není…

Rozeznáváme čtyři stupně dekubitů: 

I. stupeň – zarudnutí kůže
Neporušená kůže s neblednoucím zarudnutím. Zarudnutí přetrvává, i když je pod slabým tlakem přiložen prst, a zůstává více než pět minut poté, co je působení tlaku odstraněno.

II. stupeň – částečná ztráta kožního krytu
Projevuje se jako mělký vřed.

III. stupeň – úplná ztráta kožního krytu
Na spodině rány je možné vidět podkožní tuk, ale svaly, šlachy a kosti nejsou odhalené.

IV. stupeň – úplná ztráta kůže a podkožíStav s již viditelnou kostí, šlachou nebo svalem. Na spodině rány může být povlak nebo černá krusta.

RIZIKA VZNIKU DEKUBITŮ

Jak je napsáno výše, hlavní příčinou vzniku dekubitů je tlak. Dalším nebezpečím jsou třecí a střižní síly, například při přesunech nebo při posunu těla v lůžku. Kůži nesvědčí ani vlhko. Proto je důležité ji po sprše nebo koupání v bazénu vždy šetrně, ale pečlivě osušit. Velice agresivní pro kůži je moč a stolice. Dbejte proto, aby s nimi nebyla ve styku dlouho. Kůži vždy omyjte vodou a mýdlem a šetrně osušte. Dalším rizikovým faktorem jsou onemocnění, především interního typu. Jedná se o diabetes, onemocnění srdce a oběhové soustavy, plic a další. Nebezpečím je i nedostatečná výživa.

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

Výběr a péče o pomůcky

Cílem tohoto článku není věnovat se problematice výběru a péče o kompenzační a další pomůcky. Chci spíše jen upozornit na důležitost této oblasti, protože nevhodné pomůcky či takové, které vám nesedí, jsou značným rizikem pro vznik defektů.

V Centru Paraple s výběrem a nastavením pomůcek pomáhají klientům především ergoterapeutky, které mají široké znalosti a dovedou vybrat to nejvhodnější. Pomáhá jim v tom i přístroj Pressure mapping. Jedná se o podložku spojenou s displejem, kdy se podložka vloží pod část těla, kde chceme zjistit, jak velký tlak je na ní vyvíjen. Uplatňuje se tedy hlavně při výběru podsedáku. Ale používá se i ke kontrole tlaku těla při polohování, sedu v autě, výběru sportovních pomůcek aj. Další kompenzační pomůcky s vámi může vybírat fyzioterapeut nebo pohybový terapeut.

Na řadě je další důležitý krok v prevenci, a tím je péče o pomůcky.

Vozík

Zádovou opěrku doporučujeme prát jednou měsíčně, obal na podsedák jednou týdně. Ve chvíli, kdy perete obal, zkon­trolujte samotný podsedák, jestli není poškozený a zda jsou všechny jeho součásti správně usazené. Při vkládání podsedáku zpět do obalu dejte pozor, abyste ho vložili správně a neobrátili strany. Samozřejmostí je i kontrola celého vozíku a dalších kompenzačních pomůcek s ním souvisejících.

Inkontinenční pomůcky

Preventivně působí také správný výběr těchto pomůcek. A hlavně, pokud je to možné, úprava vyprazdňování moče a stolice tak, aby nedocházelo k jejich únikům.

Matrace

Na lůžku trávíme mnoho času. Proto je třeba věnovat značnou pozornost výběru vhodné matrace. Vybírat můžete z antidekubitních matrací pasivních a aktivních.

Pasivní matrace jsou vyráběny z různých materiálů a jejich kombinací a mají různou míru antidekubitních vlastností. Naproti tomu aktivní matrace mají kompresor, který dovnitř vhání vzduch. Jednotlivé komory matrace jsou v pravidelných intervalech nafukovány, čímž dochází k odlehčení konkrétních částí těla. 

Některé antidekubitní matrace jsou částečně nebo zcela hrazeny pojišťovnou. Nárok na jejich předpis máte jednou za tři roky, a předepsat je může geriatr, chirurg, neurolog, ortoped či rehabilitační lékař.

Polohování

Ale ani ta nejlepší matrace neznamená, že se nemusíte polohovat! Polohování je jedno z nejzásadnějších preventivních opatření vzniku dekubitů. Provádějte ho podle potřeby, ale vždy postupujte šetrným způsobem s využitím dostupných polohovacích pomůcek. Během polohování se vyvarujte třecích a střižních sil popsaných výše.

Pomoci vám může i tzv. polohovačka, která pečující osobě pomáhá při polohování, posunu v lůžku. Snižuje třecí síly. V domácím prostředí se většinou jedná o složené klasické prostěradlo umístěné zhruba od poloviny stehen k ramenům. 

Pro zaujmutí polohy jsou dostupné mnohé polohovací polštáře a další pomůcky. Je ale možné využít i různě velkých běžných polštářů. Záleží na tom, co komu vyhovuje.

Neméně důležité je věnovat pozornost také poloze vsedě na vozíku. Vždy si zkontrolujte, zda si nesedáte na nějaký cizí předmět nebo na zmačkaný podsedák.

Dále je dobré si zkontrolovat oděv, protože i silný šev od kalhot dokáže způsobit otlak vedoucí k poškození kůže.

Péče o kůži

Ochrana

Jako ochranu kůže před působením moči, stolice a potu můžeme použít zinkové krémy/masti (např. Menalind, Sudocrem). Většinou se jedná o hutnější bílé krémy, které na potřebná místa nanášíme v tenké vrstvě. Pamatujte však, že tyto krémy patří jen na zdravou, neporušenou kůži. Nemažte je na šupinatou, suchou a olupující se kůži, protože zinek vysušuje. 

Důležité je také krémy dobře odstraňovat a nevrstvit je na sebe, protože ve staré vrstvě krému zůstávají zbytky kůže, pot, případně i moč, a to samozřejmě pokožku dráždí. Zinkové krémy se z pokožky nejlépe odstraňují olejem. Můžete použít jakýkoli tělový nebo dětský olej a krém jím pomocí ubrousku nebo buničiny jemně setřít.

Hydratace

Aby kůže byla odolná, udržujte ji v dobré kondici. Dbejte, aby nebyla suchá jak zvenku, tak zevnitř. Proto ji pravidelně promazávejte vhodnými tělovými mléky nebo krémy a dodržujte pitný režim. Frek­vence promazávání záleží na stavu vaší pokožky. Pokud ji máte velmi suchou, je třeba ji mazat každý den (případně i častěji, po každém kontaktu s vodou), pokud však nemáte se suchostí pokožky problém, může vám stačit promazání pouze po koupeli.

Jedním z prostředků vhodných k ošetření kůže je určitě Linovera – olej s nenasycenými mastnými kyselinami. Používá se k ošetření a promazávání namáhaných a ohrožených míst. Je výborný na křehkou kůži po zhojených defektech nebo hrubou kůži kdekoli na těle.

Kontrola 

Dalším z preventivních opatření je pravidelná kontrola kůže. Ta je velice důležitá, díky ní brzy odhalíte počínající známky poškození kůže. Při kontrole se zaměřte na každou část těla. Nezapomínejte ani na místa, jako jsou záda nebo plosky nohou. 

Ke kontrole nedostupných míst použijte zrcátko nebo požádejte někoho blízkého o pomoc.

Záložky

Kůže se může poškodit i třením o sebe (v záhybech). Nejčastěji v tříslech, pod prsy, pod pažemi nebo na ostatních místech, kde jsou v kontaktu dvě vrstvy kůže.

Proto tato místa po umytí šetrně osušte a jako prevenci tření a zapaření mezi vrstvy kůže vložte tzv. záložku. Záložka v tomto případě znamená rozložený hy­drofilní čtverec (používá se k převazům ran) na polovinu a opět složený po jeho delší straně. Použijte čtverce nejlépe z netkané textilie, které jsou hladší. Jde o materiál běžně dostupný v lékárně.

Pozor při sportovních aktivitách

Při sportu věnujte pozornost kůži stejně jako při běžných aktivitách. Nebo možná ještě o něco více, protože pohyb při sportu je intenzivnější a sportovní pomůcky nemusejí být, na rozdíl od vozíku, tak přesně přizpůsobené vašemu tělu.

Ohrožená místa můžete přelepit profylaktickým (preventivním) krytím. Takové krytí je již hotové k zakoupení v lékárně. Nebo lze v některých případech použít preventivní zakrytí ohroženého místa 1–2 čtverci z netkané textilie přelepenými náplastí.

Výživa

K udržení dobrého stavu kůže patří určitě i dostatečná výživa. Dopřejte si ve stravě dostatek ovoce, zeleniny a bílkovin. Existují studie, které uvádějí nedostatek bílkovin a anémii (chudokrevnost) jako rizikové faktory pro vznik dekubitů.

V případě dlouhodobých nehojících se nebo opakovaných dekubitů kontaktujte svého praktického lékaře a požádejte ho o vyšetření krve. Může vám ke zlepšení výživy doporučit tzv. sipping (popíjení), který zakoupíte v lékárně nebo vás doporučí do nutriční ambulance, kde nabízí diagnostiku a léčbu nedostatečné výživy.