Těhotenství je období plné nových očekávání, zážitků a proměn. Přestože má každá žena právo stát se matkou, mluvit o mateřství žen se zdravotním hendikepem je stále jedno z mnoha existujících tabu. Ženy s hendikepem, které se chtějí stát matkami, jsou nuceny překonávat nejen sociální bariéry, ale často se setkávají také s předsudky a odsudky ve svém okolí.

V naší společnosti existuje zobecněný předpoklad, že když má žena „starosti sama se sebou“, nebude se schopna postarat o své dítě. Lidé si však často neuvědomují, že mnoho žen po poranění míchy žije naprosto samostatný život a že jim jejich hendikep neznemožňuje vychovávat své potomky. Ve skutečnosti s ním jejich děti žijí naprosto přirozeně a samozřejmě.

Ženy po poranění míchy mají v období těhotenství a po narození dítěte jistá omezení a často potřebují zvláštní oporu, to ovšem rozhodně neznamená, že se nemohou stát a být dobrými matkami! Pojďme se na těhotenství žen po poranění míchy společně podívat z více úhlů. 

TĚHOTENSTVÍ PO PORANĚNÍ MÍCHY

Žena po poranění míchy, která se chce stát matkou, se sama sebe, ale i svého okolí může ptát, zda je to dobře, zda bude schopna se o své dítě správně postarat či zda se její dítě narodí zdravé. Je však třeba zdůraznit, že taková nejistota a pochyby nejsou typické jen pro ženy s hendikepem. Takřka každá budoucí maminka, hlavně ta, kterou mateřská role čeká poprvé, nad takovými a podobnými otázkami přemýšlí.

Velká část všech těhotenství probíhá fyziologicky. Pouze u jedné čtvrtiny až třetiny těhotných žen se vyskytnou rizikové faktory, které mohou do značné míry ovlivnit fyziologický průběh těhotenství. Proto je velmi důležité, aby každá těhotná žena navštěvovala prenatální poradnu, kde jí budou provedena veškerá potřebná preventivní vyšetření, jejichž cílem je předejít rozvoji patologického těhotenství. 

O těhotenství se často říká, že je jednou z nejhezčích etap v životě ženy. Někdy ano, někdy ne. V každém případě se však z pohledu různých dějů a procesů nejedná o jednoduché období. Tělo matky se v průběhu těhotenství mění a objevují se při něm stavy, které pře­devším „prvomaminky“ neznají a nejsou na ně zvyklé. Proto je skutečně vhodné obklopit se kvalitní péčí, lékařskou i nelékařskou. 

Ženy po poranění míchy by si měly najít lékaře i další odborníky, kteří mají zkušenosti s klienty s touto diagnózou, a získat tak možnost konzultovat svůj stav se spinálním lékařem, spinálním urologem, fyzioterapeutem a ergoterapeutem. To vše totiž pomůže předcházet možným komplikacím či je správně řešit. 

Plánované těhotenství 

Vždy je lepší, když žena své tělo na příchod miminka připraví. U žen po poškození míchy to platí dvojnásob. Vzhledem k tomu, že mnoho z nich užívá nějakou medikaci, např. na zmírnění spasticity, na bolesti, ovlivnění močového měchýře apod., je velice vhodné navštívit spinální jednotku a zkonzultovat možnosti úpravy medikace v předstihu. Dobré je i předem upravit hmotnost či způsob vyprazdňování, viz dále.

Neplánované těhotenství

Vzhledem k tomu, že žena po poškození míchy nemá primárně poškozenou reprodukční funkci, může se lehce stát, že v případě nedostatečného využití antikoncepce dojde k neplánovanému otěhotnění. V takovém případě je nutné co nejdříve navštívit nejen svého gynekologa, ale také spinální jednotku kvůli výše zmíněné úpravě medikace a konzultaci dalších otázek. 

Něco o antikoncepci

Prostředků k zamezení nechtěného těhotenství je vícero, každý z nich má však nějaké své ale:

  • Asi nejsnazší cestou k zamezení otěhotnění je použití kondomu. Je však zcela na vás a na vašem zdravotním stavu, zda jeho použití budete tolerovat, ať už kvůli jeho materiálu (latex), či z jiných důvodů.
  • Spermicidní gely, pěny a membrány podléhají kontrole stavu před stykem nebo v jeho průběhu, případně i po něm, takže je zpravidla třeba zapojit partnera. 
  • Užívání perorální antikoncepce (tablety) je poměrně pohodlné a spolehlivé, ale  pojí se se zvýšeným vznikem komplikací žilního systému, zánětů žil a krevních sraženin, tím spíše u žen po poranění míchy.
  • Nitroděložní tělíska mohou při nechtěném posunu způsobovat dráždění či poranění vnitřních orgánů. Problémem je také nemožnost vlastní kontroly. Skluz tělíska může způsobovat nefunkčnost ochrany, o které nevíte, nebo v horším případě poranění, které zanedbáte. 
  • Antikoncepční injekční podání se může jevit jako vhodná možnost zamezení těhotenství, ale je třeba si uvědomit, že při něm dochází také k omezení menstruace a běžného hormonálního cyklu.
  • Implantace antikoncepčních látek ve formě náplastí může být dobře tolerovanou možností. Nicméně i zde se jedná o narušení hormonálního cyklu s možným vlivem na jeho průběh, což může dále způsobovat problémy s menstruačním ma­nagementem.
  • Operační podvázání vejcovodů je jistá, avšak definitivní metoda. Měla by tedy být indikována pouze v případě, že již určitě neplánujete být těhotná. Podobný operační zákrok může podstoupit i partner. V tom případě se jedná o podvaz chámovodů.

Ženám po poranění míchy se ohledně vhodné antikoncepce a početí doporučuje konzultace se spinálním lékařem. V každém případě byste však měly i nadále navštěvovat svého gynekologa a podléhat běžným gynekologickým (i dalším doporučeným) prohlídkám.

Nejčastější komplikace žen s poraněním míchy v průběhu těhotenství

Urologické obtíže 

Komplikace vyskytující se v důsledku snížené kapacity močového měchýře
Tyto komplikace způsobují časté úniky moči a neúměrně vysokou frekvenci intermitentní katetrizace. Ta se navíc stává kvůli postupné změně anatomických poměrů obtížnou. Řešením je zpravidla zavedení permanentního močového katétru (PMK). Jeho přítomnost však může být vnímána negativně, a to kvůli pocitu ztráty dosažené soběstačnosti, narušení intimity nebo diskomfortu z překážky při hygieně, oblékání či mobilitě. Navíc se zavedením PMK zvyšuje riziko rozvoje uroinfekce. 

Uroinfekce
Jde o nejčastější komplikaci, která může vést až k hospitalizaci. Proto je důležité pravidelně každé 2–3 měsíce odeslat moč na mikrobiologické vyšetření, aby bylo možné při rozvoji infekce nasadit správná antibiotika. Při příznacích infekce nebo jakýchkoli pochybnostech je třeba stav ihned konzultovat se spinálním urologem.

Vesicostomie a epicystostomie
U těchto způsobů vyprazdňování močového měchýře se mohou vlivem změny anatomických poměrů vyskytnout potíže se zaváděním nebo výměnou katétru. Proto je třeba při otěhotnění informovat urologa a pro případ nečekaných komplikací použít katétr přes močovou trubici. 

Obtíže s vyprazdňováním střev

S postupujícím těhotenstvím dochází k změnám uložení vnitřních orgánů, toto se týká také střev. Nejčastější komplikací je zácpa, kterou je vhodné řešit úpravou stravy, šetrnými projímadly na změkčení stolice či změnou režimu vyprazdňování, například pomocí klyzmat. 

Vegetativní obtíže  

Autonomní dysreflexie (AD) se vyskytuje u klientek s míšním poraněním nad šestým hrudním obratlem. Dochází k ní především při porodu, ale může se projevit i během těhotenství. Příčinou může být i „pouhý“ tlak plodu. 

Je důležité, aby lékař u klientky vyloučil preeklampsii, která postihuje 7 % všech těhotných. Stejně jako AD se projevuje zvýšeným krevním tlakem, ale na rozdíl od ní je provázena tachykardií. 

Účinná léčba AD spočívá v odstranění příčiny jejího vzniku (např. zalomený nebo ucpaný močový katétr, počínající hemeroidy, zácpa). Pokud je však vyvolávající příčinou tlak plodu, pak je nezbytné dočasně změnit některé návyky a pohybové stereotypy. I zde je nejlépe kontaktovat spinálního lékaře.

Spasticita

Během těhotenství může dojít ke zhoršení projevů spasticity. Obecně se totiž doporučuje již před plánovaným početím vysadit antispastickou medikaci. Jakékoli dráždění tedy může následně vyvolat spastickou reakci. Dráždění může opět vyvolávat i růst plodu. 

I když doposud nebyl prokázán negativní vliv Baclofenu na plod, je vždy na lékaři, aby zvážil benefity a rizika, které může jakákoli medikace přinášet. Pokud má žena zavedenou baklofenovou pumpu, pak je podávané množství účinné látky mnohem nižší než u tablet. Jistě však není plánované těhotenství důvodem k zavedení baklofenové pumpy. 

Respirační obtíže

Stejně jako u běžné populace se i u těhotných žen s poraněnou míchou snižuje v důsledku zvětšení dělohy vitální kapacita plic a zhoršují se dýchací funkce. Při rozvíjejícím se pocitu dušnosti je třeba kontaktovat spinálního lékaře.

Cévní obtíže

Těhotenství a imobilita v těhotenství zvyšuje riziko tromboembolické nemoci. Tato komplikace je ale poměrně vzácná, proto se obecně nedoporučuje preventivní vyšetření ani léčba.  

Dekubity a otlaky

S narůstající hmotností v těhotenství se také zvyšuje riziko dekubitů. Ty vznikají především v souvislosti s nedostatečnou šířkou vozíku nebo s nevhodným sedacím polštářem apod. I jízda autem na delší vzdálenost bez sedacího polštáře je riziková. S výběrem vhodných pomůcek umí poradit spinální ergoterapeut. 

Vzhledem k možným častějším únikům moči může být rizikový i samotný sed ve vlhkém prostředí, proto se doporučuje častější kontrola této oblasti.

Systém péče o těhotnou ženu po poškození míchy  

Péči v období těhotenství zajišťuje gynekolog, který provádí nebo odesílá na vyšetření v rámci prevence vzniku chorobných stavů a včasného záchytu odchylek od fyziologického průběhu těhotenství. 

Každá těhotná žena by během těhotenství měla projít některými vyšetřeními. K včasnému záchytu vrozených vývojových vad a k odhalení onemocnění matky se v prenatálních poradnách podle ordinace lékaře využívají kardiotokografický záznam (tzv. CTG), měření krevního tlaku či vyšetření moči na přítomnost bílkoviny, cukru a ketolátek. Lékař si také všímá případných otoků a ptá se na pohyby plodu a subjektivní pocity ženy. 

Gynekolog těhotné ženy s poraněním míchy by měl znát problematiku této diagnózy a tím pádem i možné specifické komplikace. Proto je jeho výběr opravdu velmi důležitý. Vždy je však vhodné konzultovat výše uvedené možné komplikace také se specialisty na spinální problematiku.

Příprava na porod 

Některým ženám se spinálním poraněním bývá těhotenství ukončeno císařským řezem. Důvody jsou různé – nestabilní pánev, možnost nepostupujícího porodu, zhoršení stresové inkontinence, obavy z autonomní dysreflexie apod. Spontánní porod je však u většiny žen možný. 

Zásadní roli v přípravě na porod hraje výběr vhodné porodnice. To, že bude bezbariérová, už považujeme za naprosto běžné. Velmi vhodné však je, aby součástí vybrané nemocnice byla i spinální jednotka.

Při prvním návštěvě porodnice ve 36. týdnu těhotenství ženě porodní asistentka odebere osobní anamnézu. Při této konzultaci je třeba se detailně domluvit, jakou míru pomoci nastávající maminka potřebuje. A také je velmi důležité, aby byla žena dostatečně obeznámena se vším, co se u ní v průběhu vyšetření, popřípadě během hospitalizace bude provádět. Proto se nebojte zeptat na vše, co vás napadne a zajímá!

Těhotenství od začátku do konce aneb Praktický pohled ergoterapeutky

Na úvod si dovolím být trochu osobní. V době, kdy pro vás píšu tento příspěvek, sama končím druhé těhotenství a snažím se zabalit si tašku do porodnice a na nic nezapomenout. Jaké dokumenty si připravit a co z věcí týkajících se hygieny a péče o miminko je nutné mít s sebou? Myslím, že vám mohu dát několik doporučení opřených o vlastní zkušenost.

Pro svůj porod jsem si opět vybrala Fakultní nemocnici v Motole, která je bezbariérová, a tak pro vás budu mít i v tomto ohledu aktuální informace pro další díl zaměřený na porod a šestinedělí. 

Ale i bez toho je určitě dost věcí, které je dobré zmínit.

Pokud si nevíte rady s přenastavením vozíku, obraťte se na ergoterapeutky Centra Paraple. Ty vám pomohou nejen s úpravou nastavení sedu, ale v případě potřeby i s hledáním vhodných pomůcek k zápůjčce, a to buď přímo z půjčovny Centra Paraple, nebo jiných organizací. 

Změny během těhotenství 

Sed

Pokud máte v blízké době nárok na nový mechanický vozík a zároveň plánujete početí, tak je dobré přemýšlet v souvislostech. Tím mám na mysli vybírat vozík a jeho komponenty tak, aby byla alespoň částečná možnost úprav, až je budete v průběhu těhotenství potřebovat. Musíte totiž počítat s tím, že se vaše tělo v průběhu těhotenství promění (především těžiště) a že tyto změny budou trvat až rok po porodu, někdy i déle. A to je přeci poměrně dlouhá doba. 

Soběstačnost

Od začátku je dobré myslet na to, že zvýšené nároky na asistenci či pomoc blízkého okolí se netýkají jen posledního trimestru, ale průběhu celého těhotenství. V prvním trimestru jsou totiž všechna těhotenství považována za riziková, proto se nebojte říct si o pomoc a odlehčit si. 

Ve vyšším stadiu těhotenství se pro vás i běžné aktivity stanou náročnějšími, proto vám vřele doporučuji zařadit do svého denního režimu více dopomoci asistentů, rodiny a blízkých, a také využít pomůcky pro usnadnění vašeho fungování. 

Pozor si musejí dát budoucí maminky ohrožené vznikem autonomní dysreflexie (poškození míchy nad obratlem Th 6). Toto riziko se zvyšuje spolu s tím, jak plod roste, a jedinou možností, jak nebezpečí odstranit či alespoň výrazně snížit, je dlouhodobá změna polohy ze sedu do polosedu nebo lehu. Tím pádem však nároky na péči ze strany okolí samozřejmě značně vzrůstají.

Vyprazdňování 

V průběhu těhotenství se ženy s poškozenou míchou velmi často převádějí na jiný styl vyprazdňování, a to především močového měchýře. I když ho předtím nevyužívaly, nechávají si zavést permanentní močový katétr. Více o této problematice viz Těhotenství po poranění míchy.

Z pohledu ergoterapeutky také musím upozornit na možnost vzniku defektu na základě zvýšení vlhkosti v oblasti sedu, způsobené únikem moči, a to především v pozdějším stadiu těhotenství. Pokud tedy nemáte v sedací oblasti citlivost, je třeba zařadit častější kontroly a také využít inkontinenční pomůcky (inkontinenční kalhotky, vložné pleny či podložky). 

Příprava do porodnice

Co všechno je třeba zařídit a zabalit předtím, než se vydáte na cestu do porodnice? Tuto oblast rozdělím na více částí – shromáždění potřebných dokladů, výběr pediatra a přípravu „tašky“.

Při výběru porodnice si předem zjistěte, zda je přístup na WC a do sprchy bezbariérový, popřípadě zda je možnost zapůjčení sprchového vozíku.

Ve Fakultní nemocnici v Motole jsou bezbariérové nadstandardní pokoje, kde s vámi může být ubytovaný i váš partner či doprovod. Pokud tuto možnost budete v jakékoli porodnici mít, využijte ji, je to obrovský bonus a zároveň pomoc.

Doklady

Dokladů, které budete potřebovat, není úplně málo a některé si budete muset zařídit předem na úřadě. Myslete na to, ať se v závěru těhotenství zbytečně nestresujete.

Vdané ženy

Občanský průkaz, kartičku pojišťovny, oddací list, těhotenskou průkazku, dohodu o jménu dítěte podepsanou oběma rodiči a výsledky specifických vyšetření zaměřených na vývoj plodu a váš zdravotní stav provedených v průběhu těhotenství.

Svobodné ženy

Občanský průkaz, kartičku pojišťovny, rodný list, těhotenskou průkazku, dohodu o jménu dítěte podepsanou oběma rodiči, doklad o přiznání otcovství (vydaný kteroukoli matrikou v České republice) a výsledky specifických vyšetření zaměřených na vývoj plodu a váš zdravotní stav provedených v průběhu těhotenství.

Rozvedené ženy

Občanský průkaz, kartičku pojišťovny, rodný list, rozvodový list, těhotenskou průkazku, dohodu o jménu dítěte podepsanou oběma rodiči, doklad o přiznání otcovství (vydaný kteroukoli matrikou v České republice) a výsledky specifických vyšetření zaměřených na vývoj plodu a váš zdravotní stav provedených v průběhu těhotenství.

Pediatr 

Nezapomeňte, že již před narozením dítěte musíte znát jméno jeho budoucího pediatra. Vybrat lékaře s ohledem na jeho odborný i osobní přístup je samo o sobě oříšek. Nicméně vy se musíte ptát ještě i na další věci – je přístup do ordinace bezbariérový, je prostor v ordinaci uzpůsobený tak, abyste mohla dítě před vyšetřením svléct či poskytuje vybraný pediatr službu domácích návštěv?

Každá porodnice vás o tom, co budete při příjmu k porodu potřebovat, informuje většinou již při registraci (která např. v Motole probíhá jíž od 14. týdne těhotenství), případně v průběhu předporodních kontrol. Požadavky i systém kontrol se mohou v jednotlivých porodnicích mírně lišit. Pokud vám něco není jasné nebo nemáte dostatek informací, neváhejte se ptát.

„Taška“ 

S trochou nadsázky lze říct, že jde o vyvrcholení vašeho těhotenství a příprav na porod. Proto této oblasti věnuji poměrně velký prostor.

Hygienické potřeby

Jednorázové kalhotky. Po porodu je třeba dodržovat maximální hygienu, proto si jich s sebou vezměte dostatek. Používat můžete síťované kalhotky s porodními vložkami, avšak zkušenosti některých našich klientek radí použít klasické natahovací inkontinenční kalhotky (jen jich budete potřebovat více). Ty mohou být vhodnější díky snadnější manipulaci při nasazování, ale také úpravě po přesunu. Dále si s sebou nezapomeňte vzít pomůcky pro vyprazdňování, které běžně používáte a jednu inkontinenční podložku, i když tu vám v porodnici zřejmě poskytnou.

Vezměte si také alespoň dva ručníky, ideálně odlišné barvy (jeden pro horní polovinu a druhý pro spodní polovinu těla). Dále pak zubní kartáček, pastu, sprchový gel, šampon, toaletní papír, vložky do podprsenky, jelení lůj, neparfemovaný krém a jemný deodorant. Parfém nechejte doma, miminko si potřebuje zvyknout na vaši přirozenou vůni a také by ho dráždil.

Oblečení

V mnohých porodnicích jsou některé věci pacientkám běžně k dispozici, například noční košile. Pokud se však rozhodnete pro vlastní, počítejte alespoň se třemi. Dále jsou vhodné alespoň dvě kojicí podprsenky bez kostic. A vzhledem k nutnosti častého sprchování zvažte, zda by pro vás nebylo vhodné vybavit se také gumovými botami, abyste při přesunech předešly kožnímu defektu.

Kojení

Některé porodnice doporučují mít s sebou vlastní odsávačku mléka, která má za úkol stimulovat prsa a podpořit tvorbu laktace, která může být ovlivněna také stylem porodu. Zabalte si i krém na bradavky. Ty bývají po porodu citlivé a chvíli trvá, než si zvyknou na kontakt s ústy miminka. Od věci nejsou ani homeopatika pro podporu tvorby mléka a poporodní rekonvalescenci.

Péče o dítě

Dětské plenky s největší pravděpodobností nebudete potřebovat, protože je budete mít na pokoji k dispozici, stejně jako běžnou dětskou kosmetiku, teploměry (dětský i do vody) váhu a líh na pupík. Oblečení a zavinovačky můžete ale nemusíte používat vlastní. Pokud se rozhodnete používat erární, odpadne vám starost s praním. 

Jediné oblečení, které tedy budete pro své miminko opravdu potřebovat, bude to na cestu domů. Zde je třeba zohlednit počasí, které se může v průběhu několika dnů v porodnici výrazně změnit. Jednoduchá poučka však praví, že novorozenec potřebuje o jednu vrstvu oblečení více než vy. 

A pokud nejste odpůrce dudlíků, pak si ho také přibalte, jen ho nezapomeňte předem vyvařit.

Další nezbytnosti 

Léky, které pravidelně užíváte, telefon, případně fotoaparát, nabíječku, notýsek a propisku.

ŽENY ŽENÁM

zájemná ženská podpora z rodiny či společenství byla historicky běžnou praxí, kdy zkušené ženy provázely těhotné, rodící a šestinedělky a předávaly jim své zkušenosti. Byla to ženská záležitost. 

Moderní doba je více profesionalizovaná a ženy ze společenství tak mohou nahradit porodní asistentky a duly.  Chcete o jejich službách vědět více?

Porodní asistentka 

Jde o vysokoškolsky vzdělanou zdravotnickou odbornici. Stejně jako v jiných zemích Evropské unie i u nás samostatně pečuje o ženy s fyziologickým těhotenstvím, porodem a šestinedělím. S porodní asistentkou se můžete setkat v porodnici, v ordinaci gynekologa, v centrech porodní asistence nebo vás může navštěvovat doma. Nabídka a rozsah její péče jsou dány právě místem, kde pracuje.

Co porodní asistentka dělá?

V těhotenství

  • vede těhotenskou poradnu a předporodní kurzy
  • podporuje zdravé těhotenství
  • připraví vás na porod a příchod dítěte
  • konzultuje s vámi porodní plán
  • podpoří vás v náročných situacích
  • nabídne vám možnost těhotenského cvičení a masáží

U porodu

  • pomůže vám načasovat odjezd do porodnice
  • doprovodí vás do vybrané porodnice
  • pečuje o vás a podporuje hladký a bezpečný průběh porodu pro vás i miminko
  • pomůže vám ulevit od bolesti
  • podporuje bonding a kojení

V šestinedělí

  • podporuje vás a vaši rodinu v domácím prostředí
  • poskytuje laktační poradenství
  • podporuje hojení případného porodního poranění
  • nabízí cvičení v šestinedělí
  • poskytuje poradenství v péči o dítě
  • zajistí zdravotní péči v případě ambulantního porodu

Dula 

Dula patří mezi nezdravotnické pomáhající profese. Doplňuje práci porodních asistentek, lékařů, zdravotních sester a také psychologů a dalších odborníků. Provází ženy a jejich rodiny těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím. Svou prací přispívá k dobrému startu celé nové či nově rozšířené rodiny. Podle vědeckých studií má péče duly významný pozitivní vliv na fyzické a psychické zdraví matky.

Co dula dělá?

V těhotenství

poskytuje ženě podporu a dostatek informací k samos­tatnému rozhodování a mateřským kompetencím, aby tímto důležitým životním obdobím prošla posílena a s pocitem, že jej dobře zvládla

Během porodu

  • vytváří příjemnou atmosféru
  • poskytuje psychickou podporu, povzbuzuje a pomáhá s úlevou od bolesti
  • je připravena být oporou každé ženě, ať se rozhodně pro jakýkoli způsob porodu, nebo jakkoli se porod vyvine
  • pokud ženu doprovází partner nebo příbuzná či kamarádka, pak se dula stává oporou také pro ně
  • V období šestinedělí, ale i později po narození miminka 
  • usnadňuje ženě někdy náročné začátky mateřství
  • podporuje ženu v jejích mateřských kompetencích a v kontaktu s miminkem a prakticky poradí s kojením a péčí o miminko
  • pomáhá ženě tak, aby si odpočinula a nabrala síly 
  • může pomoci v domácnosti, se staršími dětmi nebo třeba uvařit
  • ženu přijímá s pochopením, takovou, jaká je, a trpělivě jí naslouchá

Skupina realizátorek seriálu Žena intimně oslovila Českou asociaci dul a Unii porodních asistentek a v následujících měsících budou společně řešit možnou podporu maminek po poranění míchy a jejich rodin.

VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ

Už během prvních devíti měsíců života prožitých ve vaší děloze lze miminku vytvořit ten nejlepší možný start do života a udělat maximum pro jeho budoucí zdraví. Vaše psychická pohoda, zdravotní stav a výživa před otěhotněním a v průběhu těhotenství totiž hraje významnou roli.

Před otěhotněním

Pokud je vaše těhotenství plánované, je v ideálním případě cílem v maximální možné míře pozitivně ovlivnit vaše zdraví a kondici. 

Úplné zanechání kouření a výrazné omezení nebo nejlépe vynechání alkoholu je zásadou číslo jedna. V případě, že trpíte chronickým onemocněním vyžadujícím speciální dietu (např. celiakií), je třeba tuto dietu dodržovat co nejlépe. Pokud máte nadváhu nebo naopak podváhu, vaším cílem by mělo být se alespoň přiblížit váze ve zdravém rozmezí.

Pro snížení hmotnosti určitě není vhodné volit přísnou redukční nebo některou z módních diet s vyřazením důležitých složek stravy, jako jsou zdroje sacharidů (pečivo, přílohy, ovoce apod.), zdroje kvalitních bílkovin (maso, vejce, mléčné výrobky) a tuků (rostlinné oleje, ořechy apod.).

Už před otěhotněním je doporučeno navýšit příjem kyseliny listové. Jejím dobrým přirozeným zdrojem je listová zelenina, ale zpravidla je třeba užívat i doplněk stravy. Ohledně užívání kyseliny listové, ale i vitaminu D, vápníku, železa, jódu nebo omega-3 mastných kyselin je dobré se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

1. trimestr 

V prvním trimestru těhotenství není třeba nijak navyšovat příjem energie ani živin.

Doporučení pro stravu těhotných se v tomto období zásadně neliší od období před otěhotněním. Důležité je jíst kvalitně a pestře, čímž se zajistí příjem všech důležitých živin, vitaminů a minerálních látek. Díky tomu lze pozitivně ovlivnit genetiku dítěte a zabránit rozvoji některých onemocnění v dospělosti (vysoký krevní tlak, cukrovka aj.). V tomto období se zpravidla navíc užívá kyselina listová formou doplňku stravy. 

Kvůli nevolnostem a nechutenství bývá příjem energie v prvních týdnech těhotenství nižší, a může dokonce dojít k poklesu vaší hmotnosti, zvláště pokud jste měla nadváhu. To ale těhotenství nijak neohrozí.

Těhotenské nevolnosti

Období prvních dvou až tří měsíců těhotenství bývá u většiny žen provázeno menšími či většími nevolnostmi, nechutenstvím, někdy i zvracením. 

V takovém případě je dobré:

  • vyhnout se místům a jídlům s pachy, které vám nedělají dobře, 
  • pít dostatek tekutin (minimálně 1,5–2 litry/den),
  • jíst pravidelně po menších dávkách,
  • zařadit hodnotnou večeři, jelikož večery bývají lepší, 
  • po konzultaci s lékařem zařadit doplněk stravy s obsahem širšího spektra vitaminů a minerálních látek, pokud je příjem stravy kvůli nechutenství dlouhodobě velmi nízký.

2. a 3. trimestr

Ve druhém a třetím trimestru se již potřeba příjmu energie a živin zvyšuje, jelikož se plod vyvíjí a intenzivněji roste. V tomto období už také přirozeně narůstá vaše hmotnost. Nechutenství a nevolnosti se již většinou nevyskytují, naopak se často objevuje tendence příjem energie navýšit až příliš, což však není žádoucí. 

Je třeba dbát na dostatečný příjem bílkovin, tuků (zejména těch nenasycených včetně omega-3 mastných kyselin), vitaminů a minerálních látek. Zvýšené nároky jsou na příjem vápníku, hořčíku, železa, jódu, zinku, kyseliny listové a vitaminu D a C, proto se většinou některé tyto prvky užívají formou doplňků stravy.

„Jíst za dva“ je mýtus aneb těhotná žena nemá jíst za 2, ale jen za 1,14

Jíst za dva během těhotenství nemá žádné opodstatnění. Spíše je třeba na „jídlo za dva“ myslet, co se kvality stravy a výběru potravin týče. Miminko se nemůže rozhodnout, co bude jíst, a tak zůstává na vás, abyste mu dodala vše potřebné pro jeho správný růst a vývoj.

Doporučení pro optimální energetický příjem v těhotenství se podle různých odborných rad liší. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se má navýšit o 285 kcal (1200 kJ) na den po celou dobu těhotenství. Podle jiných doporučení se má denní příjem energie navýšit v druhém trimestru o 10 % a ve třetím trimestru o 25 %.

Potřeba navýšení příjmu energie během těhotenství je do určité míry velmi individuální a závisí na více faktorech, jako je vaše hmotnost před otěhotněním nebo fyzická aktivita během těhotenství. Je dobré řídit se vlastním pocitem a také sledovat váhové přírůstky. Zatímco těhotné ženy s nadváhou a obezitou by měly mít váhové přírůstky menší, ženy s normální hmotností by zase stanovené váhové přírůstky neměly překračovat.

Co v praxi znamená navýšit denní příjem energie o 285 kcal?

Většina žen nemá představu o energetické hodnotě potravin, které běžně konzumují, a proto pro ně doporučení „navýšit denní příjem energie o 285 kcal (1200 kJ)“ může být nicneříkající. V praxi si to však lze představit například jako přidání jedné větší svačiny. 

Pokud jste byla zvyklá jíst třikrát denně, pak to znamená přidat dvě menší nebo jednu velkou svačinu mezi hlavními jídly. Jestliže jste byla zvyklá už před těhotenstvím jíst pětkrát denně, lze pouze mírně zvětšit porce jídel, nebo místo menších svačin (např. jablko) zařadit větší (např. chléb se sýrem a jablko). 

Určitě lze doporučit, abyste si vytvořila představu o energetické hodnotě potravin a obsahu živin v nich, a to ideálně tak, že si už před těhotenstvím nebo v jeho průběhu zapisujete jídelníček. Velmi vhodné k tomu jsou aplikace umožňující propočet příjmu energie i živin (např. → www.kaloricketabulky.cz).

Příklady vhodné svačiny o obsahu energie 1000–1200 kJ:

200 g jogurt bílý (4 % tuku) + 100 g banán

150 g jogurt bílý (4 % tuku) + 75 g borůvky + 20 g ořechy

50 g žitný chléb + 30 g Lučina + 150 g jablko

Těhotenské chutě

Pro prevenci těhotenských chutí nebo jejich zmírnění lze doporučit především dostatečný spánek, pitný režim a pravidelný stravovací režim. Hlavní jídla dne (snídani, oběd, večeři) je třeba složit z kvalitních zdrojů sacharidů (žitné nebo celozrnné pečivo, luštěniny, brambory, ovesné vločky apod.) a bílkovin (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Rovněž pomáhá dostatečný příjem vlákniny ze zdrojů sacharidů a z ovoce a zeleniny, který vede k zmírnění výkyvů hladiny cukru v krvi. 

Důležité složky stravy

Bílkoviny 

Během těhotenství je doporučeno příjem bílkovin mírně navýšit, a to ve druhém a třetím trimestru z běžných 0,8–1 g/kg hmotnosti na 1,1 g/kg hmotnosti. WHO doporučuje přijímat bílkoviny z běžných potravin. 

Vyšší riziko nedostatečného příjmu bílkovin hrozí především u veganek, ale také u vegetariánek nebo u žen, které ze zdravotních důvodů dodržují nějakou dietu omezující příjem zdrojů bílkovin (např. laktózová intolerance).

Kyselina listová 

Doporučená denní dávka kyseliny listové je v těhotenství 600 µg/den, což je dvojnásobek oproti doporučení pro netěhotné. Je důležitá pro správný vývoj mozku a nervové soustavy nenarozeného dítěte, působí také v prevenci potratu a předčasného porodu. 

Užívá se formou doplňku stravy, na množství přijaté stravou se nespoléhá, jelikož kyselina listová je v přirozených zdrojích jednoduše znehodnocena působením světla a tepelnou úpravou. 

Železo 

WHO doporučuje doplňování železa po celou dobu těhotenství, v rozvinutých zemích v množství 16–20 mg/den, přičemž celkový doporučený denní příjem pro těhotné je 30 mg. Železo zajišťuje přísun kyslíku matce i dítěti. Nejlépe využitelné je železo z červeného masa a vaječného žloutku. 

Nízké hladiny železa hrozí u vegetariánek a veganek, ale i u žen, které maso sice konzumují, ale například jen jednou týdně. Nadměrná únava a zadýchávání se i při mírné fyzické zátěži mohou být způsobeny právě nedostatkem železa.

Vápník

Nenarozené dítě potřebuje velké množství vápníku pro správný vývoj kostí a zubů. Doporučený denní příjem pro těhotné je 1200 mg/den. 

V případě nedostatečného příjmu může dojít ke zhoršení kvality zubů matky, v krajním případě k odvápňování jejích kostí.

Vitamin D 

Je nezbytný pro správný růst dítěte a vývoj kostí a je také důležitý pro zdraví matky. Jeho doporučený denní příjem se v těhotenství nemění, ale je třeba na něj opravdu dbát. Vitamin D se tvoří v kůži působením UV záření ze slunce, ze stravy ho lze přijmout z tučných ryb a rybího tuku (např. losos, tresčí játra). 

Velká část populace má vitaminu D nedos­tatek, zvláště v zimních měsících a na jaře, proto je ke zvážení využití doplňku stravy.

Jód 

Prvek nutný pro správný vývoj mozku dítěte a správnou funkci štítné žlázy. V případě používání jodizované soli je jeho potřebný denní příjem bez problémů plněn. Dalšími zdroji jsou mořské ryby, mléko a mléčné výrobky nebo některé minerální vody.

Omega-3 mastné kyseliny 

Významně ovlivňují rozvoj nervové soustavy dítěte, jejich dostatečný příjem má pozitivní vliv na kognitivní a intelektové schopnosti dítěte. Zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou mořské ryby (zejména losos, sleď, makrela), ořechy (zejména vlašské), semínka (zejména lněná) a rostlinné oleje (zejména řepkový). Některá z těchto potravin by v jídelníčku měla být každý den.

PotravinaVápník
(mg/100 g)
potraviny)
Ementál 1020
Parmezán       1290
Mléko123
Kefír              123
Eidam 45%680
Sardinky200
Jogurt 1,5%    115
Tvaroh          85
Ořechy270

Pitný režim v těhotenství

Bez dostatečného příjmu tekutin se neobejde matka ani její nenarozené dítě. Úplné minimum je 1,5 l tekutin na den, optimální příjem se pak pohybuje mezi 2–3 l/den. Dostatek tekutin pomáhá mimo jiné proti únavě a zácpě. Ideální je neochucená voda, ať už kohoutková, nebo přírodní pramenitá, slabě a středně mineralizovaná. U alkoholických nápojů nelze těhotným doporučit ani malé množství. Naproti tomu v případě kofeinu lze jako bezpečné množství stanovit přibližně 200 mg kofeinu na den, což představuje například dvě espressa.

POHYBOVÉ AKTIVITY A JÓGA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ U ŽEN SE SPINÁLNÍM POŠKOZENÍM

Milé ženy, dárkyně života, maminky a udržovatelky rodinné tradice, tento text, který se zaměřuje na pohybové aktivity v těhotenství, by se mohl stát vaším průvodcem a společníkem při prožívání jednoho z nejkrásnějších období života ženy. 

Těhotenství je období, které je často také nazýváno jiným stavem. A je to skutečně jiný, výjimečný stav, který by se dal také trefně pojmenovat život v životě či etapou zázraku, od samotného početí až k daru života. V organismu žen během něj dochází k mnoha změnám, které mají za cíl jediné – zajistit vývoj a příchod nového člověka na svět. A to opravdu není málo! 

Co je jinak

Zmíněné změny zahrnují například zvětšení objemu krve, zvýšení tělesné hmotnosti či hormonální změny. 

Také fyzická zdatnost se v souvislosti s těhotenstvím mění. Srdce bije o 20 až 40 % rychleji a už lehká tělesná námaha zvyšuje tepovou frekvenci na mírně hektickou úroveň. Dále také zvýší schopnost přenosu kyslíku a ke konci těhotenství musí přepumpovat o jeden a půl až dva litry více krve než obvykle. 

Rostoucí plod vyvíjí tlak na bránici, a to omezuje prostor pro rozpínání plic, což může ztěžovat dýchání. Ženy s vysokou úrovní paraplegie a tetraplegií, které mají omezenou funkci bránice, mohou problémy s dýcháním pociťovat intenzivněji. Poškození míchy pod úrovní Th 5 totiž ovlivňuje břišní svaly podílející se na dýchání a poškození nad úrovní Th 1 ovlivňuje svaly hrudníku. 

V těchto případech zařazujte dechové cvičení každý den. Pomoci vám může také umístění polštáře pod hrudní páteř tak, aby horní část těla byla výše. V případě slabého kašle či ranní nevolnosti se doporučuje zaujmout polohu na boku s vypodložením břicha. 

V těhotenství všechny ženy přibírají na váze, ale zejména u žen s míšním poškozením je důležité si váhu hlídat, protože ta má vliv na vaši mobilitu a také proto, že po porodu bude obtížnější zhubnout. Z tohoto pohledu může být vhodné poradit se s nutričním specialistou, jak na stravování v tomto období.

Pohybová doporučení

Ženy se spinálním poškozením mohou v těhotenství pokračovat dále v pohybové aktivitě, avšak vybrané cvičení by mělo být nízké intenzity. Nízkou intenzitu cvičení poznáte tak, že při vykonávání jakékoli pohybové aktivity dokážete mluvit souvisle, bez většího zadýchávání. Pokud byste přemýšlely nad tím, jak často se pohybovým aktivitám věnovat, pak je dobré vycházet z kanadských pohybových průvodců pro osoby se spinálním poškozením. Doporučení se rozdělují na dvě oblasti. První oblast se zaměřuje na kardio-metabolické zdraví. Pro zlepšení či udržení tohoto zdraví se doporučuje pohybová aktivita aerobního charakteru třikrát týdně po dobu třiceti minut. Pro druhou oblast zaměřenou na kardio-respirační zdraví zní doporučení zařadit cvičení aerobního charakteru dvakrát týdně po dobu dvaceti minut a dvakrát týdně po dobu dvaceti minut cvičení zaměřené na posílení větších svalových skupin.

Pravidelná pohybová aktivita v těhotenství přináší mnoho zdravotních výhod a má prokázaný pozitivní vliv na zdraví maminky i plodu. Nicméně každá budoucí maminka se aktuálně nachází v jiné situaci a vždy je důležité vnímat své vlastní tělo a pocity. Pro některé ženy nebude pohybová aktivita po celou dobu žádný problém a některá třeba bude cítit, že je to to poslední, co by v těhotenství bylo vhodné. 

Jóga v těhotenství

Gravid jóga neboli jóga pro těhotné je jemný styl jógy vhodný pro nastávající maminky. Jednotlivé pozice je vhodné dále doplnit i o další praktiky, které jóga nabízí. Patří mezi ně například relaxace, meditace a vědomé dýchání. Obecně se doporučuje cvičit pozice na uvolnění a protažení zad, pozice pro správné držení těla, protahování ramen, uvolňování a otevírání hrudníku, posílení paží a svalů v oblasti lopatek, uvolňování kyčelních kloubů, relaxace pánevního dna a velmi jemné a opatrné rotace v horní části zad, ramen a krční páteře. V období těhotenství se nedoporučuje provádět rotace a záklony zejména v bederní páteři. 

Jak na to v prvním trimestru

První trimestr bývá velmi nevypočitatelné období. Přestože na budoucích maminkách ještě většinou není těhotenství znát, v jejich těle probíhají velké hormonální a fyziologické změny. Většina žen pociťuje únavu, potřebu neustálého jídla, nebo naopak nevolnost, takže pohybové aktivity většinou ustupují do pozadí. 

V tomto období se nedoporučuje s jógou začínat. Doporučuje se vyčkat až do druhého trimestru, než poleví únava a začne se navracet energie a chuť na fyzickou činnost. Avšak pokud jste praktikovaly jógu již před otěhotněním a máte energii pokračovat, není důvod přestávat. Je však důležité uvědomit si aktuální změny, ač nejsou viditelné, a respektovat je. Velmi žádoucí je zpomalení a objevení síly hlubokého dýchání a relaxace. Když vás přemůže únava, využijte jógovou praxi k navození pozitivního a příjemného odpočinku například v pozici upravené šavásany v sedě. 

Jak na to ve druhém trimestru

Druhý trimestr je pro většinu těhotných žen krásným obdobím, které si velmi užívají a mají chuť být aktivní. Počáteční nevolnosti ustupují, energie se navrací a roste krásně zakulacené bříško, které však ještě tolik nepřekáží v pohybu. Můžete začít s jógou a naladit se na své tělo a intuici. 

Jak na to ve třetím trimestru

Ve třetím trimestru je vhodné zaměřit se na dechové a relaxační techniky, dále uvolňující a protahující pozice zaměřené na oblast hrudníku, krční páteře a horních končetin. Pro třetí trimestr může být charakteristické zpomalení a prohloubení výše zmíněných praktik. 

Pohybovou aktivitu a její množství v těhotenství konzultujte s ošetřujícím lékařem či gynekologem. S novou pohybovou aktivitou se nedoporučuje začínat v prvním trimestru, ale počkat až na trimestr druhý, který se označuje jako stabilnější. 

Jógová sestava pro období těhotenství

Sestava je navržená tak, aby ji bylo možné použít v průběhu celého těhotenství. Mezi jednotlivými pozicemi odpočívejte tak často, jak bude vaše tělo potřebovat. Odpočívat můžete v poloze, kdy lehce „podseknete“ pánev směrem dopředu a zády se pevně opřete do zádové opěrky. Věnujte pozornost svému dechu a tomu, jak se právě teď máte a cítíte. V místnosti si zajistěte dostatek čerstvého vzduchu. Po celou dobu cvičení nezapomínejte na svou intuici, která je v období těhotenství silnější. Vnímejte, co je vašemu tělu příjemné, a vynechejte pozice, u kterých se necítíte dobře. Je klidně možné, že co vám pros­pívá jeden den, nemusí být příjemné den další. A je to naprosto v pořádku.

Na fotografiích můžete vidět mou kamarádku Mirku Košťanovou, které tímto velmi děkuji za pomoc s realizací tohoto článku. Mirka byla v té době jediná těhotná žena v okolí. Ač je chodící, jsem ráda, že mou nabídku přijala.

Jógové pozice vhodné pro celé období těhotenství

  • Urdhva hastásana – pozice půlměsíce
  • Trikonásana – pozice trojúhelníku
  • Virabhadrásana I. – pozice bojovníka I.
  • Virabhadrásana II. – pozice bojovníka II.
  • Dandásana – pozice hole
  • Marjariásana – pozice kočky
  • Gomukhásana – pozice krávy 
  • Garudásana – pozice orla

1. Uvolněný sed a dechové techniky

Před samotným začátkem jógového cvičení si najděte pohodlný a uvolněný sed. Jemně spusťte ramenní klouby směrem dozadu a dolů. Také lopatky posuňte směrem dolů a do stran. Uvolněte svaly v obličeji. Bradu přeneste blíže k hrudníku, hlavu jemně vytahujte směrem vzhůru a snažte se napřímit páteř v celé její délce. I když je páteř napřímená, tělo zůstává uvolněné. Dlaně si můžete položit na oblast břicha, pokud vám je to příjemné a naladit se na vznikající život uvnitř vás. Začněte se soustředit na jemný nádech a výdech pod dlaněmi. S každým nádechem se dlaně lehce nadzvedají a s výdechem se vracejí o kousek zpět. V mysli se ještě jednou napojte na děťátko a pošlete mu skrze dlaně energii. V této pozici zůstaňte alespoň na deset dechů, který je jemný, hluboký a dlouhý. 

2. Urdhva hastásana – pozice půlměsíce

S nádechem vyneste spojené ruce směrem vzhůru. Pohled směřujte nahoru za spojenými dlaněmi. Pokud by vás bolela oblast krční páteře, můžete se podívat směrem dolů. Ramena jemně stáhněte směrem od uší, žebra vnořte směrem do břišní oblasti, aby nevyčnívala. Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů. 

3. Virabhadrásana II. – pozice bojovníka II. (upravená)

S výdechem předpažte pravou horní končetinu a levou zapažte nebo ji opřete za sebe o zádovou opěrku. Pohled veďte přes třetí prst přední natažené končetiny. Obě horní končetiny jsou aktivní až po konečky prstů. Zároveň povolujete ramenní klouby směrem dolů. Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů. 

4. Garudásana – pozice orla 

S nádechem přineste levou horní končetinu k pravé a s výdechem dejte levý loket pod pravý, propleťte předloktí a spojte dlaně proti sobě. Pokud není možné dlaně propojit, nechejte je dojít tam, kam mohou. Hřbety rukou opřete o sebe. Dlaně nebo předloktí tlačte aktivně proti sobě. Hlavu jemně vytahujte směrem vzhůru. Ramena naopak uvolňujte směrem dolů. S nádechem napřimujte páteř a s výdechem pohleďte přes spojené ruce dopředu. 

Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů. S dalším nádechem rozpleťte horní končetiny a vraťte je do pozice bojovníka II. 

5. Parsva virabhadrasana – pozice převráceného bojovníka 

Levou horní končetinu opřete za záda nebo za zádovou opěrku tak, abyste se cítily stabilní. Pravou horní končetinu vyneste vzhůru a zůstaňte v této variantě, nebo proveďte velmi jemný a malý záklon v oblasti hrudní páteře. Pohled směřujte vzhůru k natažené horní končetině. 

Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů. 

6. Dandásana – pozice hole

S nádechem vraťte horní končetiny dolů a opřete dlaně vedle svých boků nebo na bočnice. S nádechem jemně zatlačte do dlaní a napřimte páteř. Ve stejnou chvíli ramena stlačte směrem dolů. S každým nádechem se jemně odtlačte od dlaní směrem nahoru a s každým výdechem uvolněte ramena, lopatky a svaly v obličeji.

Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů.

7. Horní končetiny v pozici kaktusu

S nádechem vyneste spojené horní končetiny nad hlavu a s výdechem pokrčte lokty, které se zastaví na úrovni ramenních kloubů. Otevřete hrudník a hrudní kost jemně protlačujte směrem vpřed. Jde to velmi malý, ale důležitý pohyb. Pomáhá s větším otevřením a uvolněním hrudní oblasti. S každým nádechem se hrudník dostává o kousek vpřed a s každým výdechem posouváte lokty o několik milimetrů dozadu. Hlídejte si bederní oblast, aby nedošlo k záklonu. 

Zůstaňte na tři až pět nádechů a výdechů.

8. Otevírání hrudníku 

S nádechem položte pravé předloktí na stehna a levou horní končetinu stále držte v pozici kaktusu. Postupně, jemně a pomalu otevírejte hrudník doleva a vzhůru. Pokud by vás bolela oblast krční páteře, povolte hlavu směrem dolů. Nadechněte se vědomě a zhluboka do hrudníku. 

Zůstaňte na tři nádechy a výdechy a poté pohyb zopakujte i na druhé straně. 

9. Vytažení jedné horní končetiny směrem vzhůru 

Pravou dlaň položte do klína, levou horní končetinu vytáhněte směrem vzhůru a trup ukloňte mírně vpravo. Začněte dýchat do oblasti trupu, zejména do levé strany. Představujte si, že sedací kosti zapouštíte směrem dolů a vaše levá horní končetina jako by chtěla utrhnout jablko ze stromu. S výdechem uvolněte horní končetiny do klína a vraťte tělo zpět do středu. Vystřídejte strany.

10. Meditace a závěrečná pozice šavásany 

Zaujměte nejpohodlnější sed, jaký vám právě v tuto chvíli vaše tělo dovolí. Opřete se do zádové opěrky a uvolněte všechny svaly, které můžete. Čeká vás krátká meditace, která může být příležitostí k uvědomělému a láskyplnému prožívání neopakovatelných momentů prolnutí dvou bytostí v jednu, a díky které se upevníte v naslouchání své intuici a v sebedůvěře. 

Položte dlaně na oblast břicha a jemně pod ně začněte prodýchávat. Pokud je váš sed stabilní, zavřete oči. Představte si, kde se vaše miminko nachází a jak se tam uvnitř má. Pociťte vděčnost za to, co ve vás právě vzniká. Zůstaňte přibližně na deset nádechů a výdechů. Je možné, že vás budou vyrušovat jiné myšlenky, či se sed stane nepohodlným, to je naprosto přirozené. Vraťte se pozorností k sobě a miminku.

Odpočinek a vydechnutí naleznete v závěrečné pozici šavásana. Zůstaňte v pohodlném sedu a nechejte už všechno jít a být – veškeré nádechy, výdechy, správné nastavení těla v jednotlivých pozicích. Buďte už jen samy se sebou a svým dechem. Šavásana je vstupní branou do světa klidu a harmonie. Zůstaňte v této pozici tak dlouho, jak je vám to příjemné, klidně pět až deset minut. 

11. Namaste

Přiložte spojené dlaně k hrudníku nebo do oblasti mezi obočí. Poděkujte si za to, že jste si našly čas na jógu a na sebe. A já děkuji vám!

BYLINKY PRO BUDOUCÍ MAMINKY

Nyní, když se ve vás rodí nový život, možná více přemýšlíte o tom, jak vyřešit různé zdravotní obtíže nebo jak ještě více přispět ke zdárnému vývoji miminka. A možná častěji než jindy padne v tomto období volba na přírodní prostředky. Ale pozor, ani v přírodě není všechno bezpečné a neškodné. Záleží na dávce i na tom, jak často konkrétní bylinku či směs užíváte. Podstatné může být i to, jakou část rostliny použijete, protože rozložení účinných látek není v celé rostlině stejné. A nakonec záleží i na čase. Některé bylinky/rostliny nejsou vhodné například na začátku těhotenství, ale na konci vám mohou výrazně pomoci při porodu. Takovou rostlinou je třeba maliník, o kterém se více zmíníme dále. Jako vždy však platí, a v těhotenství dvojnásob, že byste se před začátkem užívání jakýchkoli přípravků (ať už to jsou léky, či „jen“ přírodní preparáty) měly poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

Při hledání vhodných rostlin, které se mohou v období těhotenství užívat, často narazíte i na protichůdné názory. Obecně platí, že byste se, hlavně v prvním trimestru, měly vyhnout bylinkám prokrvujícím pánev a pohlavní orgány. 

Některé bylinky mohou být v těhotenství velkými pomocníky. Zde jsou příklady dvou, které by se vám mohly v těhotenství i po porodu hodit.

Maliník obecný (Rubus idaeus)

Tato známá rostlina se stala populární až v 19. století, a to především díky svým lahodným plodům. Ty obsahují vitamin C, vitaminy řady B, provitamin A, kyselinu citronovou, jablečnou, pektin, barviva, minerální soli aj. Kromě skvělé chuti mají i antioxidační a protizánětlivé účinky. 

Těhotné ženy však více vyhledávají listy maliníku obsahující třísloviny, flavonoidy, vitamin C, fragarin (uterotonikum) a mnoho dalších látek. Nálev z listů maliníku se již dlouhá léta užívá jako pomocník při porodu. Důkazem toho je mnoho spokojených rodiček. 

Asi hlavním účinkem maliníku je výrazná podpora děložního svalstva, kterou žena ocení nejvíce při druhé době porodní. Dále také napomáhá snižování bolesti a podle některých zdrojů snižuje riziko císařského řezu. Je vhodný i při léčbě infekcí močových cest a ledvin, při nachlazení a průjmech.

Dost se liší názory, kdy v těhotenství začít maliník užívat. Podle některých bylinkářů je vhodné ho pít již od prvního trimestru, kdy může být nápomocen při zmírnění nevolností a doplnění minerálů. Avšak většina odborníků se shoduje v doporučení užívání maliníku až šest týdnů před porodem, a to každý den jeden až dva šálky.

Vyvarovat by se ho měly těhotné ženy s jakkoli rizikovým těhotenstvím nebo ty, které čekají vícerčata. V každém případě je dobré užívání maliníku předem konzultovat se svým gynekologem.

S užíváním maliníku je dobré pokračovat i v době šestinedělí. Zlepšuje totiž hojení dělohy a podporuje tvorbu mateřského mléka. Navíc má již zmíněné protizánětlivé účinky. Užívá se také při bolestivé nebo prodloužené menstruaci a při křečích hladkého svalstva dělohy nebo střev. 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

O tomto rostlinném zázraku bylo již napsáno mnohé. Kopřiva je ideální bylinka pro čištění krve, na všechny kožní problémy, úpravu stolice, léčbu revmatismu a dny, chudokrevnosti, pro urychlení hojení ran a mnoho dalšího. 

Své místo má i v období těhotenství, a to především díky přítomnosti železa. Těhotným totiž tento prvek často chybí. Na trhu je mnoho přípravků, kterými lze železo doplnit, avšak ty někdy mívají neblahé vedlejší účinky, jako je například zácpa nebo jiné zažívací obtíže. 

Kopřivy jsou v tomto případě poměrně bezpečnou variantou. Kromě železa obsahují také ostatní minerální látky, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, sacharidy, vitaminy (např. B2, B6 a zejména v mladých listech vitamin C) a mnoho dalších látek. Osvědčily se také při zástavách krvácení a na podporu tvorby mateřského mléka. Díky močopudnému působení zbavují tělo otoků, dokážou harmonizovat krevní tlak a mnoho dalšího. Jejich užívání je tedy vhodné i po porodu. 

Kopřivová kúra by u budoucích i čerstvých maminek měla trvat jeden až dva týdny v podobě užívání výluhu z listů (jeden až dva šálky denně). Také v tomto případě však platí pravidlo vše nejprve probrat s lékařem.

Běžné zdravotní obtíže v těhotenství

Pojďme se teď konkrétněji podívat na některé z problémů, které vás mohou v těhotenství potrápit. Z těch obvyklých se nejčastěji jedná o nevolnosti, záněty močového měchýře, hemoroidy a zácpu.

Nevolnosti

Pokud vás trápí nevolnosti, které se objevují především během prvního trimestru, můžete k jejich zmírnění využít doporučovanou kombinaci vitaminu B6 (pyridoxin) a zázvoru (zázvorovník lékařský – Zingiber officinale). Avšak pozor, denní dávka zázvoru pro těhotné je maximálně 250 mg čtyřikrát denně. 

Oddenek zázvoru má současně antibakteriální a protizánětlivé účinky, proto ho spolu s echinaceou využijete i při nachlazení nebo chřipce.

Zázvor se nejsnáze užívá jako čaj, kdy oloupaný oddenek pouze zalijeme horkou vodou. Dále je možné ho užít kandovaný či ve formě lízátka. 

Močové infekce

V tomto případě je nejlepší léčbou prevence. Velmi účinný je extrakt z dobře známých brusinek. Jde o rostlinu brusnice brusinka (Vaccinium viti-idaea L.) a látky v ní obsažené brání přichytávání bakterií na stěnu močových cest. Doporučené dávkování je 500 mg extraktu dvakrát denně.

Sedací koupel lze připravit i za pomoci vlastnoručně sesbírané kůry, ze které si uděláte odvar. Pokud si však zakoupíte již hotový výrobek, držte se dávkování uvedeného na obalu nebo použijte odvar z 5 g dubové kůry na 1 l vody. Koupel by měla mít přibližně teplotu lidského těla. 

Dubovou kůru můžete zakoupit také ve formě gelu.

Hemoroidy 

Jde o uzlovitě rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku. V těhotenství jsou způsobeny utlačením žil rostoucím plodem a zhoršeným odtokem krve z pánve a nohou. Ke vzniku hemoroidů přispívá i zácpovitá stolice a dlouhé sezení. 

Pomocí bylin můžete nepříjemné příznaky provázející hemoroidy, jako je svědění a bolest, zmírnit. Dubová kůra má totiž díky obsahu tříslovin stahující účinky. V péči o konečník v těhotenství se používají především sedací koupele z dubové kůry, protože tu se v tomto období nedoporučuje užívat vnitřně. 

Jako doplněk v léčbě hemoroidů můžete využít i brusnici borůvku (Vaccinium myrillus L.). Borůvky se mimo jiné hodí i pro prevenci močových infekcí.

Užívejte borůvky jako čaj, kdy zalijete jednu až dvě lžíce sušených plodů vroucí vodou a popíjíte ho několikrát denně nebo během dne zkonzumujte 20–60 g sušených plodů. 

Zácpa 

Jde o stav, který dokáže člověka pořádně potrápit. Při zácpě je především důležité hlídat si jídelníček tak, aby v něm byl zastoupen dostatek vlákniny. Základní prevencí zácpy je také dodržování dostatečného pitného režimu. 

Jako bezpečný podpůrný prostředek proti zácpě se doporučuje užívání celého lněného semínka z rostliny len setý (Linum usitatissimum L.). 

Jak si lněné semínko správně připravit? Jednu polévkovou lžíci celých semínek zalijte
0,5 l studené vody a nechte je přes noc nabobtnat. 

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Nakolik je možnost otěhotnění ovlivněna poraněním míchy?

Ženám se v krátké době po poranění míchy zpravidla nedostaví pravidelný menstruační cyklus, respektive na nějakou dobu o menstruaci přijdou. To postihuje až 85 % žen s poškozením krční míchy, ale celkově 50–60 % všech žen po úrazu či náhlé příhodě. Až 90 % těchto žen se menstruace obvykle do půl roku opět dostaví.

S otěhotněním většinou nebývá problém, lépe řečeno stejný jako u zdravé populace. Zhruba 12 % žen má totiž problémy s ovulací, dělohou nebo vaječníky. Léčí se pak běžným způsobem. 

Co mám očekávat a zvážit, pokud plánuji otěhotnět?

Je čistě osobní otázkou, zda/kdy se rozhodnete mít dítě. Mnoho žen po poranění míchy si ji, vzhledem ke zvýšeným fyzickým nárokům, více rozmýšlí. Nicméně s dobrou přípravou a podporou lze překonat nejrůznější překážky.

Těhotenství a péče o dítě je v přímé souvislosti s fyzickou připraveností. Nabízí se zde mnoho výzev, které budete muset s partnerem řešit. Pečlivé plánování a počítání se změnami vám pomohou přenést se přes komplikace, které zátěž spojená s rodinou přinese. Život se změní vám oběma, a čím více budete různé komplikace překonávat společně, tím snazší bude váš rodinný a rodičovský život.

Před plánováním těhotenství je dobré zvážit následující:

  • Jste opravdu s partnerem připraveni být rodiči?
  • Jak vás těhotenství postihne fyzicky, jste na to připravena?  
  • Budete v průběhu těhotenství potřebovat nějakou/zvýšenou asistenci, jak bude organizována?
  • Budete muset změnit vaše běžné návyky a potřeby? Budete k tomu potřebovat nějaké další/jiné pomůcky?
  • Máte možnost uzpůsobit váš stávající prostor pro vás i rostoucí dítě? Počítáte s fyzickým a prostorovým omezením také po porodu?
  • Máte vy i váš partner možnost vynechat po nějakou dobu zaměstnání, tzn. omezení příjmu financí? Jak vás tato doba postihne ekonomicky?
  • Máte zajištěnou sociální a životní podporu pro toto období života?
  • Máte gynekologa, který souzní s vaším fyzickým stavem a potřebami?
  • Počítáte s tím, že je vhodné, abyste si našla porodnici, která je skutečně maximálně bezbariérová a rozumí vašim specifickým potřebám?

Potřebuji před těhotenstvím nějaké speciální zdravotní vyšetření?

Ještě před otěhotněním je dobré zjistit váš zdravotní stav např. z krevních testů (vyšetření ledvin a jater k porovnání se stavem v těhotenství apod.). Dále je vhodné plánovat s vaším praktickým lékařem, neurologem nebo spinálním lékařem veškerou medikaci, a to po celé období těhotenství, popřípadě ji vzhledem k těhotenství poupravit. S ohledem na možný negativní vliv na plod je třeba se zamyslet především nad užíváním antispastické léčby, léků na močový měchýř a střevní funkce a léků na bolest.

Domluvte se také se svým lékařem na nutnosti eventuálního vyšetření RTG paprsky před těhotenstvím nebo v jeho průběhu. RTG vyšetření by nemělo být ve stavu těhotenství plánované, a naopak by mělo být použité pouze v nejnutnějším případě.

Urolog by měl hodnotit stav a péči o váš močový měchýř a močové cesty v průběhu celého těhotenství. 

Jsem těhotná. Které jsou nejdůležitější věci, které musím zvážit vzhledem k mému zdravotnímu omezení?

Ne každý gynekolog a porodník je seznámen s problematikou spinálního poranění. Proto je třeba, aby byl ve vašem „týmu“ zastoupen i spinální odborník, který je schopen (nebo v lepším případě je navázán) komunikace s gynekologem a naopak. 

Pokud si předem zajistíte vhodné lékaře a budete tak vědět, že je o vás správně pečováno, pak se jistě budete v průběhu celého těhotenství cítit mnohem lépe.

Informace, které o vás musejí lékaři v průběhu těhotenství (a následně porodu) vědět, jsou:

  • Jaká máte fyzická omezení vzhledem k výšce míšního poškození? Máte porušenou stabilitu trupu, změny na páteři, poškození v pánevní oblasti nebo kyčelních kloubech? Prostě vše, co by mohlo souviset s normálním průběhem těhotenství a růstem plodu, ale i s porodem.
  • Jaké je úroveň vašeho svalového oslabení a spastického dráždění?
  • Jaká je kvalita vašeho čití, kožní citlivosti i vjem bolestí. Kde cítíte, cítíte méně, nebo necítíte vůbec? Jste v některých místech přecitlivělá nebo s výraznější reakcí na podněty? Jak a kde cítíte teplo, chlad? Jaké máte postavení nebo pohyby nohou a trupu? 
  • Trpíte na autonomní dysreflexii, zvýšený krevní tlak nebo bolesti hlavy? 
  • Jaké léky aktuálně (i jen příležitostně) užíváte?
  • Jaké terapie průběžně podstupujete?
  • Na jaké závažné choroby jste se dosud léčila (vč. stavu sníženého krevního tlaku nebo kožního oslabení)? 
  • Jak řešíte vyprazdňování (močový a střevní management)?

Budu schopna/mít možnost cítit pohyby plodu?

Pokud máte ve výšce dělohy sníženou citlivost nebo pokud máte poškození míchy odpovídající vyšším partiím, pak pravděpodobně nebudete moci přesně cítit pohyby plodu. Budete však mít možnost vnímat je pomocí rukou. Jak dítě poroste, uvidíte také pohyby na vašem bříšku. 

Mohu během těhotenství spát na zádech?

Během prvních měsíců těhotenství je možné spát jak na zádech, tak také na břiše. S postupujícím těhotenstvím se vám ale pravděpodobně nebude dobře spát ani na břiše, ani na zádech. Stane se tak proto, že rostoucí váha plodu a dělohy začne tlačit i na hluboké velké cévy. Příznakem utlačení těchto cév mohou být pocity na zvracení a závratě. Ženy s tetraplegií by se měly mít více na pozoru také před komplikacemi, jež se mohou projevovat autonomní dysreflexií, obtížemi s dýcháním či problémy s kašlem. Zkoušejte tedy ležet na bocích s vypodložením polštářů, se změnou postavení končetin, důsledně si hlídejte stav kůže a její prokrvení. Dávejte pozor na střižné síly, které se mohou v rámci polohování nebo přesunů objevit. Zvýšenou pozornost věnujte zčervenání kůže, které ani po třiceti minutách nepolevuje. 

Polohovací postel je jednou z oblíbených pomůcek v průběhu těhotenství a polohování vůbec. Zvláště pokud cítíte dechové či srdeční obtíže. Výhodou je také antidekubitární matrace. Je možné, že budete muset během noci (popř. i dne) měnit její vlastnosti. Zvažte také její úpravu kvůli zvyšující se osobní váze. Počítejte však s tím, že vaše schopnost mobility bude se změnou matrace (nebo jejích vlastností) následně také změněna. 

Jak je to se cvičením v období těhotenství?

Pokud jste byla zvyklá cvičit už před otěhotněním, můžete šetrně pokračovat dál. Samozřejmě ale platí jistá obezřetnost především v prvním trimestru platná i u zdravých žen. Pokud jste nebyla zvyklá cvičit, ale chtěla byste nyní začít, pak v kaž­dém případě zvolte menší intenzitu zátěže, zařaďte spíše dechová, uvolňující, protahující a relaxační cvičení. 

V případě, že cvičíte se svým fyzioterapeutem, nemusíte měnit prakticky nic, terapeut váš stav zohlední. Mějte ale na paměti, že vaše těhotenství je vždy považováno za rizikové.

Ze cvičení na doma můžete uplatnit např. SM systém podle Smíška (spirální stabilizace), je dobré věnovat se posílení horních končetin a lopatek. Na posílení trupu pak můžete při cvičení využít i vhodné pozice v lehu na boku. 

Od počátku druhé poloviny těhotenství se, pokud možno, vyvarujte statických pozic s držením horních končetin v úrovni nad hlavou, stejně jako předklonů trupu, které postupně nahraďte šetrnými úklony do stran.

Mohu v průběhu těhotenství navštěvovat fyzioterapii? Je možné nějak ulevit od případné bolesti zad či dalších obtíží?

Občasné zásahy fyzioterapeutů během těhotenství v souvislosti s akutní bolestí jsou možné, vždy se ale hodnotí individuálně podle aktuálního stavu a situace.

S opatrností se mohou manipulační techniky provádět i ve vyšším stupni těhotenství. U mechanoterapie typu motomed a vertikalizace počítejte s postupným omezováním v souvislosti s rostoucím bříškem. Vhodnější je využití vertikalizačního stolu namísto stavěcího stojanu. Jinak u ní nejsou žádná výrazná omezení, avšak váš zdravotní stav může mechanoterapii vyloučit pro případné zvýšené obtíže (spasticita, autonomní dráždění, nabývání hmotnosti apod.).

Pro úlevu od bolesti nebo udržení kondice můžete využít běžně užívaných kojicích polštářů při polohování v lůžku, během dne k odpočinku nebo také jako pomůcku při cvičení. 

Dále můžete využít například tejpink pro těhotné, který běžně pomáhá při bolestech svalů, kloubů či při otocích. V těhotenství je pak ideální pro úlevu od bolestí v bedrech nebo jako pomoc při otocích nohou. Zlepšuje cirkulaci krve, podporuje odplavování odpadních látek, regeneruje svaly a podporuje zpevnění páteře. Tejpink vám může prospět i v době po porodu, například s rychlejším zavinutím dělohy.  Pomoci si můžete také těhotenským pásem, který je též podpůrný a pomáhá zpevnit trup podobně jako pás bederní. 

Dále během těhotenství můžete trpět např. refluxem či dalšími obtížemi. Do jisté míry jde o fyziologické obtíže, které by měly po porodu spontánně vymizet. Pokud by se tak nestalo, je na místě je minimálně po skončení šestinedělí začít odborně řešit.

Jak může mé míšní poškození ovlivnit těhotenství?

Jak je uvedeno v části Těhotenství po poranění míchy, je několik oblastí, ve kterých se mohou v souvislosti s těhotenstvím objevit nějaké komplikace – např. vyprazdňování střev, spasticita, respirační a cévní obtíže atd.

Já zde doplním ještě další dvě podstatné, ve kterých nastanou změny, na které byste se měla připravit.

Těžiště těla a rovnováha

  • Vaše těžiště těla se bude v průběhu těhotenství v důsledku rostoucího plodu a bříška přesouvat vpřed.
  • Změní se vaše těžiště v sedu na vozíku, zejména při jízdě, což může mít vliv na stabilitu a vlastnosti jízdy. 
  • Změní se váha vašeho těla, stabilita a hybnost trupu. Dojde k celkovému snížení vaší fyzické kondice. 
  • Kvůli změně těžiště a zhoršené rovnováze můžete být omezená i v aktivitách, které jste před těhotenstvím běžně dělala a byla v nich nezávislá. Jde např. o přesuny, oblékání, obouvání, vyprazdňování. Je třeba počítat s tím, že většina věcí půjde o něco obtížněji.

Řešení:

  • Zvažte změnu nastavení vozíku a sedu v něm. 
  • Zkoušejte věci nacvičovat různými způsoby, dokud vám to rostoucí bříško dovolí. 
  • Nechejte si pomoci v činnostech, které jsou pro vás již obtížné.
  • Dovolte si jiné denní aktivity, které zvládnete a které jsou bezpečné.
  • Zamyslete se nad výhodou pomůcek v domácnosti.

Pohyblivost, mobilita

  • Změna v těžišti vašeho těla bude mít vliv i na vaši pohyblivost a mobilitu. 
  • Mohou se objevit pocity, že přepadáváte dopředu nebo že jste shrbená. Právě ty jsou varováním před změnou těžiště. 
  • Rostoucí váha vašeho těla může způsobit přehnaně pasivní sed ve vozíku, což není žádoucí.
  • Únava, ale i změněné pohybové chování těla vám může dokonce až znemožnit jízdu či sed v mechanickém vozíku.
  • Vaše rostoucí bříško vám může při pohybu překážet.

Řešení:

  • Zvažte zvýšení úhlu mezi sedací jednotkou a zádovou opěrkou na vozíku. Může to zlepšit vaši celkovou mobilitu, ale i stabilitu.
  • Vaše zádová opěrka může být přenastavena nebo vyměněna ke zlepšení mobility, ale i pocitu komfortu.
  • I další úpravy vozíku nebo použití pomůcek mohou zlehčit jízdu ve vozíku nebo zlepšit vaši stabilitu sedu ve vozíku.
  • Přídavné pohony mohou udržet vaši mobilitu v průběhu těhotenství, ale také po porodu na původní úrovni.

Víte, že… 

CZEPA má ve svém projektu Peer mentoring dvě ženy, které mají a rády předají zkušenosti s těhotenstvím na vozíku? 

Peer mentoři nabízí podporu zkušených osob s poraněním míchy. Mohou čerstvým vozíčkářům a jejich blízkým a pečujícím osobám pomoci širokým spektrem rad, informací, praktickým tréninkem soběstačnosti a v neposlední řadě i psychickou podporou. 

Služba je bezplatná a klient může být peer mentorem provázen tak dlouho, jak je třeba, aby se s novou situací sžil a stabilizoval se v ní. 

Více informací najdete na
https://czepa.cz/peermentoring/

Těhotenství – můj příběh

P. S., 33 let

Když jsme se s partnerem začali reálně bavit o přání mít spolu dítě, měla jsem vlastně jenom základní informace, které mi ale do té doby naprosto stačily. To znamená: ano, dítě mít můžeš, všechny procesy s jeho početím u tebe jako u holky s míšní lézí probíhají přirozeně, a pokud není gynekologický důvod, který by byl i bez ohledu na vozík, není potřeba do procesu početí nijak zasahovat. Pokud by se nedařilo, samozřejmě se obrať na nás, na spinálku v Motole, a pomůžeme ti to řešit. V podstatě od počátku, co jsem se ocitla na vozíku, jsem věděla o holkách vozíčkářkách, které si těhotenstvím, porodem a životem s dětmi prošly a procházejí, takže fajn. 

S ohledem na to, že beru dlouhodobě léky na tlumení spasmů a neuropatických bolestí, jsem se před otěhotněním rozhodla pro konzultaci na spinálce v Motole, protože s tím si má lokální gynekoložka ani neuroložka nevěděly rady. Říkaly mi, že bych to raději neměla brát, protože k tomu nejsou informace. Na spinálce medikaci prokonzultovali i s paní doktorkou Ivanou Špálovou z gynekologicko-porodnické kliniky. Paní doktorka má u nás asi největší zkušenosti s rodičkami po poranění míchy. Dostalo se mi ujištění, že konkrétní léky a dávky, které užívám, není třeba nijak měnit. 

Velmi záhy přišly drobné nevolnosti, změněné chutě některých potravin (paprika, cibule) a nechutě (do té doby milovaná káva), kolem kebabu a smažených jídel jsem v podstatě nemohla projít. Také nezvyklá únava a potřeba spánku třeba už v osm večer. Že by? Pozitivní těhotenský test. Aha, tak nám asi začíná netušené dobrodružství. Začala jsem zjišťovat co a jak, zpovídat kamarádky maminky-vozíčkářky, pročítat zahraniční internet, protože na českých webech mnoho informací k nalezení nebylo.

Jak moc můžu dál sportovat? Co si mohu a nemohu dovolit? Nemohu plodu ublížit tím, že někde něco přepísknu, ale vzhledem ke ztrátě citlivosti v oblasti břicha si to ani neuvědomím? Co když spadnu z vozíku, bude to vadit? Odpovědi byly hodně obecné – ano, ale přiměřeně a podle pocitu. To se snadno řeklo, moudrá jsem z toho nebyla, když z těch pocitů ze spodní poloviny těla člověk moc nevyluští. Byl to vlastně další level vnímání vlastního těla. 

Gynekologicky bylo vše v naprostém pořádku. A tak jsem postupně během prvního trimestru přestávala s ležením na břiše, protože možná už je mi to trochu nepohodlné, na handbiku jsem se přesunula výhradně na hladké asfaltové stezky, protože drncání je asi nějaké divné a asi se mi to nelíbí a z kopce a do zatáček pomalinku. Překvapil mě naprosto spontánní nástup jakési větší opatrnosti sama za sebe a za to malé v břiše. Protože jsem měla vozík nastavený hodně aktivně, posunula jsem těžiš­tě, aby se snížilo riziko, že hodím záda. První trimestr mi přišlo, že nebyl tím, že jsem na vozíku, nějak ovlivněný. Absolvovala jsem ho bez zdravotních komplikací.

S rostoucím břichem a přibývající hmotností ve druhém trimestru jsem začala řešit poněkud vysezený podsedák na vozíku, abych si těhotenství v žádném případě nekomplikovala dekubitem. Koupě nového (protože na pojišťovnu jsem ještě neměla nárok) s nižším rizikem vzniku dekubitu rozhodně nelituji a udělala bych to tak znovu! Průběžně jsem hlídala i šířku sedu, ale můj tehdejší vozík pojmul vše naprosto v pořádku a širší vozík jsem nemusela řešit. Se stále více zvětšujícím se bříškem začaly první změny v cévkování. Jako by se měnil sklon močové trubice. Byly týdny, kdy se mi dařilo cévkovat pouze na WC, jindy pouze na posteli. Na vozíku to někdy šlo a někdy vůbec. Toto se různě měnilo až do konce těhotenství. Před těhotenstvím i po něm to jde na všechny způsoby. 

Ke konci druhého trimestru se mi nevyhnul jeden zánět močového měchýře. Nutno dodat, že jsem v té době běhala se zkumavkou se vzorkem k otestování ke své doktorce poměrně často. I na to WC, protože kapacita močáku začala být ještě marnější než obvykle. Což se naštěstí po porodu zase stabilizovalo. 

V průběhu těhotenství jsem postupně řešila, jak se o miminko postarám tak, abych mohla být co nejvíce samostatná. Perfektní bylo třeba, když mi kamarádka půjčila své miminko v šátku a já jsem mohla vyzkoušet, že nošení půjde a bude pro mne pohodlné. Upravená postýlka (výška, otvírání, na kolečkách) a přebalovák, pod který se dá podjet, byly trefou do černého. U dalších pomůcek, jako jsou různé šátky, tašky na přenášení, vaky apod., je fajn si je zapůjčit od kamarádek (když je tato možnost), protože až s miminkem se ukáže, co oběma vyhovuje nejvíc. 

Ale zpět k samotnému těhotenství. Někdy v jeho průběhu a matně vzpomínám, že spíše v pokročilejším, jsem byla na kontrole a konzultaci u paní doktorky Špálové, kde jsme se domluvily na porodu v Motole. Přece jen ty zkušenosti má. „Císař“ byl indikován striktně a bez diskusí, protože Th 6 a výše. Ta nemožnost diskuse mě tenkrát mrzela. Na druhou stranu mi byl jako samozřejmost nabídnut po porodu vlastní pokoj s bezbariérovým sociálním zařízením pro mě a doprovázející osobu. Ale ta byla vlastně trochu povinností, bylo mi na rovinu řečeno, že sestry nebudou mít kapacitu se starat ještě navíc o mě nad rámec běžné péče, kterou poskytují chodícím maminkám. Možnost být s partnerem a miminkem společně už první dny a společně zjišťovat co a jak, byla skvělá. A ta morální podpora, sdílení a ano, i fyzická pomoc, byla potřeba.

V posledním trimestru už začal být veškerý pohyb náročný. Vozík už jsem si do auta sama nenakládala, tuším, že několikrát došlo i na přesouvací desku, kterou jsem do té doby používala jen krátce v začátcích na vozíku. Také úklon na stranu pro sebrání předmětů ze země přestal být reálný, nemluvě o předklonu, který jsem přestala používat o mnoho měsíců dříve. Na poslední měsíc a půl by se doma užila „prodloužená ruka“, podavač na popadané předměty. Zhruba stejnou dobu jsem velmi oceňovala i případnou dopomoc při přesunu – zvednutí nohou na postel. Toto náročnější období naštěstí uteklo velmi rychle. 

Po gynekologické stránce probíhalo těhotenství celou dobu naprosto standardně s běžnými kontrolami u mé místní doktorky plus asi dvěma kontrolami na gynekologii v Motole. 

Těhotenství – můj příběh

L. H., 34 let

Jmenuji se Lucka, jsem kvadruplegička s lézí C6 a C7 (úraz v autě, spolujezdec) a maminka již pětileté dcerky Heleny.

Moje těhotenství probíhalo vlastně úplně v poklidu, když to srovnám s jinými těhulkami na vozíku. Ale abych nepředbíhala. S mým mužem jsme spolu už skoro jedenáct let a o miminko jsme se snažili asi dva roky. Chtěli jsme počít „normálně“ bez pomoci doktorů. Po nějakém čase jsme se snažit přestali a začali jsme řešit jiné věci…  

Datum, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, nikdy nezapomenu. Byl to poslední den ledna roku 2016 a manžel zrovna odjel do Moldávie na montáž (vyrábí a opravuje varhany). Ten den bylo škaredě, foukalo a mně nebylo moc dobře. Tak jsem si z hecu udělala test (měla jsem zpoždění s menstruací) a byl pozitivní. Od té chvíle to začala být jízda. První, komu jsem to řekla, byla moje setra (šla mi koupit druhý test) a rodiče. Manželovi jsem to řekla až za pár dní, když se vrátil z montáže.

Jak jsem psala, těhotenství bylo krásné a moc jsem si ho užívala! Na první oficiální kontrolu jsem zamířila ke své doktorce na gynekologii v Lipníku. Obě jsme byly nadšené a paní doktorka byla v úžasu – těhotnou vozíčkářku ještě neviděla a nevyšetřovala. Po prohlídce a konzultaci mě pro jistotu odkázala na gynekologii ve Fakultní nemocnici Olomouc, že přece jen nikdo neví, jak to holky na vozíku s těhotenstvím mají, a ať máme jistotu, že budeme i s miminkem v pořádku.

Tak jsem se tedy nahlásila na gynekologii v nemocnici v Olomouci. První návštěva byla taková všelijaká. Vyšetřovala mě mladá paní doktorka, která nejprve chtěla, abych se jí prošla po vyšetřovně, aby se miminko vzbudilo, potom mě chtěla zvážit, a nakonec mě vystrašila rizikem, že miminko může mít Downův syndrom. Takže jsem odjížděla ubrečená a fakt zničená. Ale další návštěva už byla mnohem příjemnější. To už mě vyšetřovala paní doktorka v elegantním věku (zhruba 60 let) a ta mě uklidnila, že je vše v naprostém pořádku. Akorát mi napsala do karty, že jsem vedená jako rizikové těhotenství a že mám hodně odpočívat a zbytečně tělo nepřepínat. 

Největší problémy, které jsem v těhotenství měla, byly s cévkováním a s rostoucím bříškem pak s přesuny kamkoli. A také moc otékající nohy! Cévkování bylo těžké, protože jsem potřebovala pít, ale také hodně čůrat… Nakonec jsme to zvládli všichni. Na oteklé nohy mi nejvíc zabíralo je hodit někam nahoru a chladit. 

Těhotenství tak nějak plynulo samo a moc hezky. Návštěvy, výlety, tulení s bříškem… Až do sedmého měsíce, kdy jsem si způsobila ošklivé popáleniny na břiše a stehnech. Vylila jsem totiž na sebe horkou vodu, když jsem vařila. V tu chvíli jsem vůbec nemyslela na to, jak moc to všechno pálí a bolí, ale myslela jsem na miminko! Proboha, já jsem ho spálila! Bude mít doživotní následky, spálenou tvářičku… Takové myšlenky mi běžely hlavou, než jsme dojeli na pohotovost, kde mě pan doktor uklidnil, že miminko je moc dobře chráněné, než aby mu ublížily povrchové popáleniny mého břicha. Takže jsem skoro měsíc jezdila na převazy, ale vše dobře dopadlo a jizvy mám jenom já.

Sedmý měsíc těhotenství byl u nás vůbec takový dost zlomový. Šla jsem na kontrolu ve třetím trimestru a na ní jsme se dozvěděli, že naše miminko bude holčička, do té doby ukazovalo jen záda. Úplně přesně si pamatuji, jak mi pan doktor dělal ultrazvuk i s fotkou a ptal se mě, jestli chci znát pohlaví miminka. Samozřejmě že ano! A víte co mi řekl? „Tak tady vám představuji pipinku vaší Pipinky.“ Vyprskla jsem smíchy. Takže holčička, jupí! To bylo přání mého manžela od prvního dne, kdy jsme začali mluvit o miminku. Pan doktor mi udělal i fotku, krása to byla.  

Po vyšetření jsme se začali bavit o tom, jak, kdy a kde bude probíhat porod. Termín porodu jsme naplánovali čtrnáct dnů před termínem, na 22. 9., a to císařským řezem. Chtěla jsem sice rodit v krnovské nemocnici, kde mají prostory pro „domácí a rodinný porod“, ale nakonec jsme se s manželem shodli, že porodím ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože kdyby nastaly při porodu nějaké komplikace, tak bych mohla s miminkem zůstat pohromadě, což by v Krnově nešlo (nemá JIP pro miminka).

Na poslední kontrole jsem byla u své paní gynekoložky asi deset dní před termínem a vše bylo v pořádku, tep i tlukot srdíčka miminka byli stoprocentní. 

Ale ta největší legrace měla teprve přijít. Bylo pondělí 19. 9. a můj manžel chtěl památku na moje mega obří břicho. Tak na mě napatlal sádru, aby si udělal odlitek. Byla to hrůza. Sádra zaschla, odlitek se sloupl a já musela do sprchy. A tím to všechno začalo. 

Ráno 20. 9. mě v půl páté probudilo mokro. Ach jo, zase jsem se počůrala (to u mě v těhotenství nebylo nic neobvyklého). Ale tentokrát to bylo jiné. Protože se termín porodu blížil, zkontrolovala jsem „mokro“ lakmusovým papírkem a ten zmodral. Tak jsem zjistila, že mi praskla voda.  

Vzbudila jsem manžela, že teda asi začínám rodit. Můj manžel Roman byl v šoku více než já. „Ale já musím ještě v sedm do práce,“ říkal. Já jsem se mezitím s mírnými bolestmi v podbřišku oblékla a doslova přelezla na vozík. Zavolala jsem do nemocnice a mámě a řekla, co se děje. Dostali jsme se do auta, kde jsme zjistili, že máme skoro prázdnou nádrž. V Bruntálu jsme tedy natankovali a já jsem se modlila, abychom přijeli do nemocnice v Olomouci včas. Je to přece jen hodina cesty. Na parkovišti v nemocnici byl chaos, dopravu tam řídila moje úžasná mamka, abychom měli kde zaparkovat. Se stahy po pěti minutách jsme se konečně dostali na porodní oddělení a tam jsem si teprve oddechla, že už bude všechno v pořádku. Bylo asi půl desáté dopoledne a sestřička mi říkala: „Ale vy máte rodit až ve čtvrtek.“ Tak jsem si s dovolením porodila v úterý. 

Nejdřív jsem musela vyřídit papíry, pak mi sestra natočila ozvy miminka, na to přišla další sestřička, co mi řekla, že je škoda, že miminko není hlavičkou dolů, protože jinak bych mohla porodit normálně. A od té doby to mám jako v mlze až do půl jedné, než jsem se dostala na sál, kde se ve 12.42 hodin narodila Helenka.

Co si pamatuji, je, že mi paní doktorka vysvětlovala, že je lepší mě dát do úplné anestezie, protože nikdo neví, jak to ve mně a s miminkem vypadá, tak ať je Helenka rychle venku. Vzbudila jsem se až na JIP o pár hodin později. Když jsem poprvé viděla Helenku, strašně moc jsem plakala štěstím a byla jsem na nás moc hrdá!

Taky jsem měla to štěstí, že po porodu měl můj manžel možnost využít bonding. A ještě za jednu věc jsem vděčná, že u narození naší dcery mohli být mí rodiče.

Když mě druhý den propustili z JIP, dali nás na bezbariérový pokoj na poporodním oddělení, kde jsme byli společně já, Helenka a Roman čtyři dny jen spolu. Byla to nádhera!

Domů jsem šla čtvrtý den po „císaři“ a osmý den jsem si šla dát vytáhnout svorky. 

Všechen personál byl moc příjemný, i když byl vždy překvapený z mého stavu na vozíku. Za mě Fakultní nemocnice Olomouc super skvělá zkušenost! 

Sylvie Dundáčková

V Centru Paraple působím jako vedoucího úseku pohybové terapie. Význam pohybu pro náš život jsem na vysoké škole studovala v oboru fyzioterapie a také v oboru aplikované pohybové aktivity. 

S velkou radostí vedu skupinové cvičení pro ženy, ve kterém vytvářím prostor pro uvolnění, důvěru a otevření nebo prostě jen společné bytí. Cvičení je proložené dechovými technikami, praktikováním upravených jógových ásan a společným zpěvem manter pří hře na indický nástroj harmonium. 

V rámci seriálu Žena intimně chci přispět svými praktickými i teoretickými znalostmi a zkušenostmi. 

Kontakt

e-mail: sylvie.dundackova@paraple.cz 

tel.: 274 001 317

Petra Hladíková

V Centru Paraple jsem pracovala nejprve jako zdravotní sestra a později jako vedoucí ošetřovatelského úseku. Nyní jsem na mateřské dovolené, na které, jak to tak vypadá, ještě nějaký čas zůstanu.

Ženská intimita je pro mě osobní téma, tak jako snad pro každou ženu. Všechny potřebujeme vědět a vnímat, že jsme jedinečné a krásné, a to i ve chvílích, kdy se nám život obrátí vzhůru nohama.  Myslím si, že být ženou je to nejkrásnější, ale zároveň nejtěžší na světě.

Jeden z mých oblíbených citátů je: „Cítit, milovat, trpět, obětovat se bude vždy obsahem života ženy.“ (Honoré De Balzac)

Kontakt

e-mail: petra.hladikova@paraple.cz  

Iva Hradilová 

V Centru Paraple pracuji především jako ergoterapeutka, před odchodem na mateřskou dovolenou, kde jsem toho času, jsem několik let pracovala také jako vedoucí úseku ergoterapie. 

V rámci seriálu Žena intimně vám nabídnu vhled do jednotlivých životních etap z pohledu ergoterapeutky, a to především s ohledem na aktivity, naplňování životních rolí a péči o sebe.

Mým ergoterapeutickým mottem jsou slova Jana Wericha: „Kdo chce hledá způsob. Kdo nechce hledá důvod.“

Kontakt 

e-mail: iva.hradilova@paraple.cz

tel.: 606 067 151 (telefon na kolegy z úseku ergoterapie)

Iva Leszkowová 

V Centru Paraple jsem jako zdravotní sestra působila v letech 2013–2019. Vypěstovala jsem si k němu velmi vřelý vztah a dodnes, alespoň na dálku, zůstávám ve spojení.

Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu a následně přírodovědeckou fakultu. V současné době pracuji jako sestra v Centru klinických studií v Olomouci. 

Mou dlouholetou vášní jsou bylinky. Velmi ráda studuji a zkouším jejich účinky, které mě nepřestávají udivovat svou silou. Absolvovala jsem několik bylinných kurzů, nejvíce mi přinesl ten na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, věnovaný právě léčivým rostlinám. 

Věřím, že v přírodě lze najít pomoc téměř na všechny problémy.

Kontakt

e-mail: ivaleszkowova@seznam.cz

Petra Hloušková  

V Centru Paraple pracuji sedmým rokem jako zdravotní sestra. Pracuji s tradiční medicínou, ale zároveň věřím síle přírody a vím, že nám má dost co nabídnout. Mnoho informací čerpám z absolvovaného kurzu Léčivé rostliny na farmaceutické fakultě v Hradci Králové.

Kontakt

e-mail: petra.hlouskova@paraple.cz

tel.: 274 771 478

Hana Vatěrová

V Centru Paraple pracuji mnoho let jako fyzioterapeutka. 

Vystudovala jsem vyšší zdravotnickou školu, obor fyzioterapie, a Fakultu tělesné výchovy a sportu, obor tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených. 

Věnuji se terapii pánevního dna podle Mojžíšové, spirální dynamice, józe ve fyzioterapii, cvičení v těhotenství a po porodu ad. Vedle problematiky pánve se věnuji ještě terapii ruky.

V mládí jsem se závodně věnovala rychlostní kanoistice, která mě přivedla ke studiu. Dodnes miluji především sport v přírodě, mým největším koníčkem je právě kanoistika a běh na lyžích. Zamilovala jsem si i power jógu, která mi zdravotně velmi pomohla.

Mám jednu dcerku, na kterou jsem velmi pyšná, neboť nelení a také se věnuje sportu.

Kontakt

e-mail: hana.vaterova@paraple.cz 

tel.: 274 001 311

Sdílet článek
Aktuality

Centrum Paraple je obecně prospěšná společnost založená Zdeňkem Svěrákem a občanským sdružením Svaz paraplegiků. Od roku 1994 pomáháme lidem na vozíku po poškození míchy a jejich rodinám zvládnout těžkou životní situaci.

Jsme oporou pro ty, kteří právě ochrnuli po úrazu nebo nemoci, i pro ty, kteří tak žijí už dlouho, ale narazili na problém, se kterým si nevědí rady. Pomáhat můžeme jen díky solidaritě tisíců lidí, kteří naši činnost podporují. Pokud i vy věříte v potřebu solidarity a vzájemné pomoci, přidejte se k nám.

Naše činnost je přibližně z 50 % financovaná z darů fyzických a právnických osob. Darované finanční prostředky dále nerozdělujeme příjemcům, využíváme je k financování přímých služeb, pomoci a péče o své klienty s poškozením míchy.

Napište nám
Bezplatná objednávka tištěného Magazínu Paraple.

Každý rok vám ve schránce přistanou čtyři výtisky.